O snech a snění: Velké věci ve snách zjevené

Zdál se vám někdy sen tak významný, že si ho pamatujete ještě po letech? Nemusí to být nutně zrovna periodická tabulka chemických prvků, která se zjevila Dmitriji Mendělejevovi v roce 1869, kdy se, znaven po několika neúspěšných pokusech, uložil ke spánku, aby se mu řešení jeho problému promítlo ve snu. Nevěříte? Já ano.

Dobře si vzpomínám na jedno ráno před hodně obávanou zkouškou z dějin raného středověku. Procitla jsem ze sna, v němž jsem otevřela jakýsi zápisníček, ve skutečnosti neexistující, kde jsem měla červeně a s obrovským vykřičníkem napsáno: Otonská dynastie. Otázky jsme nelosovali, pan docent vybíral sám. Jakápak otázka vyšla na mě? Dynastie Otonů. Samozřejmě jsem tomu snu do té chvíle nepřikládala téměř žádnou váhu. Zkouška se naštěstí vydařila i tak.
Možná o tom slýcháte i z okolí. Moje maminka jednou v šest hodin ráno telefonovala kamarádce s omluvou, že volá tak brzo, ale že měla živý sen o tom, jak se kamarádka opařila. A reakce? „No vidíš, škoda, žes nezavolala ještě dřív. Já už jsem se opařila.“
Neznamená to pochopitelně, že bychom každý sen měli hned považovat za nevyhnutelný obraz budoucnosti. Náš mozek si promítá různé pocity a samovolně jim přiřazuje symboly. Pokud máte pocit, že vám někdo jde po krku, můžete ve snu odrážet psa, který vám jde po noze a vy ne a ne ho setřást.
Řada lidí vám však řekne, že se jim alespoň jednou za život zdálo něco významného, co se nějakým způsobem promítlo do reálného života. Důkazy předložit nelze – sen se nedá natočit na kameru. A tak nezbývá než věřit.
Kterým dalším osobnostem kromě pana Mendělejeva se zdály sny, které se zapsaly do dějin?
Friedrich Kekulé si vysnil molekulu benzenu. Benzenové jádro se mu prý zjevilo v podobě hada, kousajícího se do vlastního ocasu. Se svým snovým zážitkem se však svěřil až necelých třicet let poté, a tak přichází ono známé „věřte – nevěřte“.
Albert Einstein měl sen, v němž sjížděl na saních a sledoval hvězdy na nebi. Jejich viditelnost se měnila podle toho, jak rychle se pohyboval. Tento sen ho údajně postrčil k objevu teorie relativity.
Můžeme hledat i mezi Čechy. Julius Zeyer se inspiroval nočními sny při psaní svých románů (Dům U tonoucí hvězdy).
A slavná píseň Yesterday? Paul McCartney tvrdí, že tuhle legendární melodii uslyšel poprvé ve snu.
Jozef Kičin ve své tenoučké knížečce „Jak ovládnout své sny a jak se stát jasnovidcem“ tvrdí, že sny lze dokonce naprogramovat. Ale o tom zase jindy.