{"id":1807,"date":"2023-10-08T11:13:42","date_gmt":"2023-10-08T09:13:42","guid":{"rendered":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/?p=1807"},"modified":"2025-09-06T20:10:16","modified_gmt":"2025-09-06T18:10:16","slug":"carovna-mista-vodni-hrad-budyne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/?p=1807","title":{"rendered":"\u010carovn\u00e1 m\u00edsta: Vodn\u00ed hrad Budyn\u011b"},"content":{"rendered":"\n
\n

„Pane lev, d\u011bkuji v\u00e1m za tak v\u0159el\u00e9 uv\u00edt\u00e1n\u00ed, ale r\u00e1\u010dil byste mi pros\u00edm prozradit, kam jsem to vlastn\u011b zav\u00edtala?“ <\/p>\n\n\n\n

Lev se zachechtal a naje\u017eil h\u0159\u00edvu. „P\u0159ece na slovutn\u00fd vodn\u00ed hrad Budyn\u011b!“ <\/p>\n\n\n\n

Budyn\u011b? Pro\u010d zrovna sem?<\/p>\n\n\n\n

… a\u0165 jsem se rozhl\u00ed\u017eela sebel\u00edp, \u017e\u00e1dnou vodu jsem nikde nevid\u011bla. <\/p>\n\u010carod\u011bjka a zlat\u00fd elix\u00edr, s. 129<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Kousek od z\u00e1mku Libochovice nebo kousek od Roudnice nad Labem, vyberte si, tam n\u011bkde le\u017e\u00ed m\u011bsto Budyn\u011b a v n\u011bm stoj\u00ed vodn\u00ed hrad. V jeho vodn\u00edch p\u0159\u00edkopech dnes najdete u\u017e jen tr\u00e1vu. Krokod\u00fdl, kter\u00fd zde kdysi plaval, u\u017e vis\u00ed vycpan\u00fd (a trochu oho\u0159el\u00fd) uvnit\u0159 hradu, mo\u017en\u00e1 bychom mohli \u0159\u00edci i z\u00e1mku. Bubl\u00e1n\u00ed z alchymistick\u00e9 laborato\u0159e d\u00e1vno utichlo, ale na jejich d\u00e1vn\u00e9ho majitele upom\u00edn\u00e1 zaj\u00edc ve znaku m\u011bsta…<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Najdi zlato<\/h2>\n\n\n\n

Kdy\u017e projdete majest\u00e1tn\u00ed br\u00e1nou a p\u0159ed v\u00e1mi se vzty\u010d\u00ed dv\u011b k\u0159\u00eddla hradu Budyn\u011b, jist\u011b v\u00e1s upout\u00e1 so\u0161ka na rohu severn\u00edho k\u0159\u00eddla. Je to p\u00edskovcov\u00fd Kvasni\u010dka, kter\u00fd v\u00ed, kde je na Budyni ukryto zlato. Mo\u017en\u00e1 jednou n\u011bkomu prozrad\u00ed, kde hledat. I kdyby ale Kvasni\u010dka nepromluvil, m\u016f\u017eete se nechat obohatit alespo\u0148 zdej\u0161\u00ed atmosf\u00e9rou – tady se toti\u017e na v\u00fdrob\u011b zlata pracovalo! I kdy\u017e ne od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n\n\n\n

Dne\u0161n\u00ed m\u011bsto, jeho\u017e historick\u00e9 j\u00e1dro je pam\u00e1tkovou z\u00f3nou, le\u017e\u00ed v okrese Litom\u011b\u0159ice a b\u011bhem stalet\u00ed pro\u0161lo mnoha prom\u011bnami. P\u016fvodn\u011b se zde nach\u00e1zelo slovansk\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b, pozd\u011bji kn\u00ed\u017eec\u00ed dvorec, a poprv\u00e9 se o Budyni v p\u00edsemnostech objevila zm\u00ednka v roce 1173. Pozd\u011bji, za kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara II., tu byl zalo\u017een hrad. Je\u0161t\u011b pozd\u011bji, kdy\u017e zdej\u0161\u00ed trhov\u00e1 ves byla ji\u017e pov\u00fd\u0161ena na m\u011bsto, zde \u0159in\u010dely zbran\u011b – to kdy\u017e se o n\u011bj musel b\u00edt kr\u00e1l cizinec, Jan Lucembursk\u00fd, proti n\u011bmu\u017e se postavil jeho odp\u016frce Jind\u0159ich z Lip\u00e9. Tehdy Budyni obsadili vzbou\u0159en\u00ed \u0161lechtici a Jan musel m\u011bsto i hrad oblehnout a dob\u00fdt zp\u011bt. Nakonec ale prob\u011bhla zaj\u00edmav\u00e1 v\u00fdm\u011bna…<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vstupn\u00ed br\u00e1na do hradu Budyn\u011b (i s mou mali\u010dkost\u00ed).<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Zaj\u00edc vstupuje na sc\u00e9nu<\/h2>\n\n\n\n

V roce 1336 si Jan Lucembursk\u00fd \u0159ekl, \u017ee d\u00e1 Budyni Zby\u0148kovi Zaj\u00edci z Valdeka, a v\u00fdm\u011bnou \u017ee si od n\u011bj vezme jeho panstv\u00ed \u017debr\u00e1k. Rod Zaj\u00edc\u016f pak Budyni vlastnil a\u017e do roku 1614 a mezit\u00edm ji p\u0159estav\u011bli na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. My si te\u010f ale posv\u00edt\u00edme na jednoho konkr\u00e9tn\u00edho Zaj\u00edce: Jana Zby\u0148ka Zaj\u00edce z Hazmburka. Pr\u00e1v\u011b ten se postaral o renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavbu a tak\u00e9 z\u0159\u00eddil na z\u00e1mku rozs\u00e1hlou knihovnu. Zaj\u00edmal se o alchymii a r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u011bdy, hostil na Budyni i takov\u00e1 jm\u00e9na jako Tychona Brahe nebo Bavora Radovsk\u00e9ho z Hust\u00ed\u0159an. Tycho Brahe, d\u00e1nsk\u00fd astronom, astrolog i alchymista, sice v\u011b\u0159il, \u017ee Zem\u011b je st\u0159edem vesm\u00edru a ob\u00edh\u00e1 kolem n\u00ed Slunce a M\u011bs\u00edc… ale byl v\u00fdte\u010dn\u00fdm pozorovatelem oblohy a na sv\u00e9 observato\u0159i v D\u00e1nsku vid\u011bl u\u017e v roce 1572 v\u00fdbuch supernovy v souhv\u011bzd\u00ed Kasiopeja. Potom cestoval po Evrop\u011b. Nen\u00ed divu, \u017ee si ho brzy vyhl\u00e9dl podiv\u00ednsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Rudolf II. a pozval si ho do Prahy, kde p\u016fsobil jako c\u00edsa\u0159sk\u00fd astronom. <\/p>\n\n\n\n

A rovn\u011b\u017e upoutal p\u00e1na na Budyni, Jana Zby\u0148ka Zaj\u00edce, kter\u00fd si sem pozval krom\u011b toho tak\u00e9 Edwarda Kelleyho, Johna Dee a na\u0161eho nejslavn\u011bj\u0161\u00edho alchymistu Bavora Rodovsk\u00e9ho, kter\u00fd zde sepsal jednu z nejstar\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch kucha\u0159sk\u00fdch knih (Kucha\u0159stv\u00ed, to jest kn\u00ed\u017eka o rozli\u010dn\u00fdch krm\u00edch, kterak se u\u017eite\u010dn\u011b s chut\u00ed strojiti maj\u00ed<\/em>, tiskem vy\u0161la roku 1591). Bavor zde tak\u00e9 vydestiloval medovo-bylinkov\u00fd lik\u00e9r s mandlemi a rozinkami. Takovou alchymii si nech\u00e1me l\u00edbit! Zru\u010dn\u00fd kucha\u0159-alchymista na Budyni tak\u00e9 zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n

Jestli zatou\u017e\u00edte nav\u0161t\u00edvit budy\u0148sk\u00e9 alchymisty, pros\u00edm, ra\u010dte proj\u00edt t\u011bmito mal\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi, samoz\u0159ejm\u011b po \u0159\u00e1dn\u00e9m zakoupen\u00ed vstupenky, nedisponujete-li schopnost\u00ed proch\u00e1zet zd\u00ed jako na\u0161e Ginevra: <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

T\u00edmto vcelku nen\u00e1padn\u00fdm vchodem vstoup\u00edte v r\u00e1mci prohl\u00eddky do Jandova muzea. \u010cekaj\u00ed zde archeologick\u00e9 n\u00e1lezy star\u00e9 tis\u00edce let, katovsk\u00fd cen\u00edk (kolikpak si, va\u0161nosto, \u00fa\u010dtujete za utnut\u00ed zlot\u0159il\u00e9 hlavinky?), recepty, ale tak\u00e9 st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm alchymistick\u00e1 d\u00edlna. <\/p>\n\n\n\n

\n

„Tohle alchymie um\u00ed,“ \u0159ekl sklesle Budim\u00edr. „V\u017edycky to um\u011bla. Je to vrtkav\u00e1 milenka. Naslibuje ti hory doly, ale pak t\u011b zrad\u00ed a nech\u00e1 napospas nep\u0159\u00edzni osudu. A stoj\u00ed pen\u00edze. Alchymie, mil\u00e9 d\u011bv\u010de,“ up\u0159el na m\u011b ten pr\u016fsvitn\u00fd, zhrzen\u00fd zrak, „m\u00e1 zlat\u00e9 o\u010di, ale \u010derno\u010dern\u00e9 srdce.“ <\/p>\n\u010carod\u011bjka a zlat\u00fd elix\u00edr, s. 142<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Kdybyste se p\u00eddili po duchovi alchymisty Budim\u00edra, zaru\u010duji v\u00e1m, \u017ee ho najdete jen a pouze v \u010carod\u011bjce a zlat\u00e9m elix\u00edru. A jak to s tou alchymi\u00ed vlastn\u011b bylo? \u017de tak\u00e9 tu\u0161\u00edte, \u017ee rozb\u00edt atom olova kladivem nelze a nejlep\u0161\u00ed elix\u00edr ml\u00e1d\u00ed je optimismus, zdrav\u00fd \u017eivotn\u00ed styl a dobr\u00e1 n\u00e1lada, sp\u00ed\u0161 ne\u017e jak\u00e1si z\u00e1zra\u010dn\u00e1 substance a kouzeln\u00e9 ba\u0148ky? Jak Rudolf II., tak Jan Zbyn\u011bk Zaj\u00edc byli jin\u00e9ho n\u00e1zoru a do alchymie v honb\u011b za v\u011b\u010dn\u00fdm \u017eivotem sypali tolik pen\u011bz, a sypali a sypali… a\u017e c\u00edsa\u0159e Rudolfa p\u0159ipravil o tr\u016fn jeho bratr Maty\u00e1\u0161 a Janu Zby\u0148ku Zaj\u00edci se m\u011b\u0161ec do\u010dista vysypal a musel Budyni prodat. A to byl konec zdej\u0161\u00ed alchymie… <\/p>\n\n\n\n

Kouzelnou atmosf\u00e9ru hradu podpo\u0159\u00ed i mal\u00e9 lapid\u00e1rium, do kter\u00e9ho vejdete malou kovovou brankou… Jsou zde star\u00e9 kamenn\u00e9 plastiky ze zanikl\u00fdch nebo po\u0161kozen\u00fdch objekt\u016f z m\u011bsta Budyn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Od lapid\u00e1ria pokra\u010dujeme d\u00e1l pod\u00e9l hradu a dole pod hradbou uvid\u00edme b\u00fdval\u00fd vodn\u00ed p\u0159\u00edkop. Zde velmi kr\u00e1tce \u017eil budy\u0148sk\u00fd drak. No jist\u011b, byl to krokod\u00fdl, a p\u0159ivezl ho – \u017eiv\u00e9ho! – ze sv\u00fdch cest do Palestiny a Egypta jeden ze star\u0161\u00edch Zaj\u00edc\u016f, Jan IV. Zaj\u00edc z Hazmburka. V \u010desk\u00fdch klimatick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a p\u0159i p\u00e9\u010di \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed v\u0161ak ve studen\u00e9 vod\u011b dlouho nep\u0159e\u017eil a dodnes m\u016f\u017eete vycpan\u00e9ho krasavce obdivovat uvnit\u0159 hradu, kde se – bohu\u017eel vlivem minul\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f dosti z\u010dernal\u00fd – nad v\u00e1mi bude vzn\u00e1\u0161et t\u011bsn\u011b pod klenut\u00fdm stropem.<\/p>\n\n\n\n

Na vid\u011bnou, vzne\u0161en\u00e1, tajemn\u00e1 Budyn\u011b! <\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Pane lev, d\u011bkuji v\u00e1m za tak v\u0159el\u00e9 uv\u00edt\u00e1n\u00ed, ale r\u00e1\u010dil byste mi pros\u00edm prozradit, kam jsem to vlastn\u011b zav\u00edtala?“ Lev se zachechtal a naje\u017eil h\u0159\u00edvu. „P\u0159ece na slovutn\u00fd vodn\u00ed hrad Budyn\u011b!“ Budyn\u011b? Pro\u010d zrovna sem? … a\u0165 jsem se rozhl\u00ed\u017eela sebel\u00edp, \u017e\u00e1dnou vodu jsem nikde nevid\u011bla. \u010carod\u011bjka a zlat\u00fd elix\u00edr, s. 129 Kousek od z\u00e1mku Libochovice nebo kousek od Roudnice nad Labem, vyberte si, tam n\u011bkde le\u017e\u00ed m\u011bsto Budyn\u011b a v n\u011bm stoj\u00ed vodn\u00ed hrad. V jeho vodn\u00edch p\u0159\u00edkopech dnes najdete u\u017e jen tr\u00e1vu. Krokod\u00fdl, kter\u00fd zde kdysi plaval, u\u017e vis\u00ed vycpan\u00fd (a trochu oho\u0159el\u00fd) uvnit\u0159 hradu, mo\u017en\u00e1 bychom mohli \u0159\u00edci i z\u00e1mku. Bubl\u00e1n\u00ed z alchymistick\u00e9 laborato\u0159e d\u00e1vno utichlo, ale na jejich d\u00e1vn\u00e9ho majitele upom\u00edn\u00e1 zaj\u00edc ve znaku m\u011bsta… Najdi zlato Kdy\u017e projdete majest\u00e1tn\u00ed br\u00e1nou a p\u0159ed v\u00e1mi se vzty\u010d\u00ed dv\u011b k\u0159\u00eddla hradu Budyn\u011b, jist\u011b v\u00e1s upout\u00e1 so\u0161ka na rohu severn\u00edho k\u0159\u00eddla. Je to p\u00edskovcov\u00fd Kvasni\u010dka, kter\u00fd v\u00ed, kde je na Budyni ukryto zlato. Mo\u017en\u00e1 jednou n\u011bkomu prozrad\u00ed, kde hledat. I kdyby ale Kvasni\u010dka nepromluvil, m\u016f\u017eete se nechat obohatit alespo\u0148 zdej\u0161\u00ed atmosf\u00e9rou – tady se toti\u017e na v\u00fdrob\u011b zlata pracovalo! I kdy\u017e ne od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku. Dne\u0161n\u00ed m\u011bsto, jeho\u017e historick\u00e9 j\u00e1dro je pam\u00e1tkovou z\u00f3nou, le\u017e\u00ed v okrese Litom\u011b\u0159ice a b\u011bhem stalet\u00ed pro\u0161lo mnoha prom\u011bnami. P\u016fvodn\u011b se zde nach\u00e1zelo slovansk\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b, pozd\u011bji kn\u00ed\u017eec\u00ed dvorec, a poprv\u00e9 se o Budyni v p\u00edsemnostech objevila zm\u00ednka v roce 1173. Pozd\u011bji, za kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara II., tu byl zalo\u017een hrad. Je\u0161t\u011b pozd\u011bji, kdy\u017e zdej\u0161\u00ed trhov\u00e1 ves byla ji\u017e pov\u00fd\u0161ena na m\u011bsto, zde \u0159in\u010dely zbran\u011b – to kdy\u017e se o n\u011bj musel b\u00edt kr\u00e1l cizinec, Jan Lucembursk\u00fd, proti n\u011bmu\u017e se postavil jeho odp\u016frce Jind\u0159ich z Lip\u00e9. Tehdy Budyni obsadili vzbou\u0159en\u00ed \u0161lechtici a Jan musel m\u011bsto i hrad oblehnout a dob\u00fdt zp\u011bt. Nakonec ale prob\u011bhla zaj\u00edmav\u00e1 v\u00fdm\u011bna… Zaj\u00edc vstupuje na sc\u00e9nu V roce 1336 si Jan Lucembursk\u00fd \u0159ekl, \u017ee d\u00e1 Budyni Zby\u0148kovi Zaj\u00edci z Valdeka, a v\u00fdm\u011bnou \u017ee si od n\u011bj vezme jeho panstv\u00ed \u017debr\u00e1k. Rod Zaj\u00edc\u016f pak Budyni vlastnil a\u017e do roku 1614 a mezit\u00edm ji p\u0159estav\u011bli na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. My si te\u010f ale posv\u00edt\u00edme na jednoho konkr\u00e9tn\u00edho Zaj\u00edce: Jana Zby\u0148ka Zaj\u00edce z Hazmburka. Pr\u00e1v\u011b ten se postaral o renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavbu a tak\u00e9 z\u0159\u00eddil na z\u00e1mku rozs\u00e1hlou knihovnu. Zaj\u00edmal se o alchymii a r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u011bdy, hostil na Budyni i takov\u00e1 jm\u00e9na jako Tychona Brahe nebo Bavora Radovsk\u00e9ho z Hust\u00ed\u0159an. Tycho Brahe, d\u00e1nsk\u00fd astronom, astrolog i alchymista, sice v\u011b\u0159il, \u017ee Zem\u011b je st\u0159edem vesm\u00edru a ob\u00edh\u00e1 kolem n\u00ed Slunce a M\u011bs\u00edc… ale byl v\u00fdte\u010dn\u00fdm pozorovatelem oblohy a na sv\u00e9 observato\u0159i v D\u00e1nsku vid\u011bl u\u017e v roce 1572 v\u00fdbuch supernovy v souhv\u011bzd\u00ed Kasiopeja. Potom cestoval po Evrop\u011b. Nen\u00ed divu, \u017ee si ho brzy vyhl\u00e9dl podiv\u00ednsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Rudolf II. a pozval si ho do Prahy, kde p\u016fsobil jako c\u00edsa\u0159sk\u00fd astronom. A rovn\u011b\u017e upoutal p\u00e1na na Budyni, Jana Zby\u0148ka Zaj\u00edce, kter\u00fd si sem pozval krom\u011b toho tak\u00e9 Edwarda Kelleyho, Johna Dee a na\u0161eho nejslavn\u011bj\u0161\u00edho alchymistu Bavora Rodovsk\u00e9ho, kter\u00fd zde sepsal jednu z nejstar\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch kucha\u0159sk\u00fdch knih (Kucha\u0159stv\u00ed, to jest kn\u00ed\u017eka o rozli\u010dn\u00fdch krm\u00edch, kterak se u\u017eite\u010dn\u011b s chut\u00ed strojiti maj\u00ed, tiskem vy\u0161la roku 1591). Bavor zde tak\u00e9 vydestiloval medovo-bylinkov\u00fd lik\u00e9r s mandlemi a rozinkami. Takovou alchymii si nech\u00e1me l\u00edbit! Zru\u010dn\u00fd kucha\u0159-alchymista na Budyni tak\u00e9 zem\u0159el. Jestli zatou\u017e\u00edte nav\u0161t\u00edvit budy\u0148sk\u00e9 alchymisty, pros\u00edm, ra\u010dte proj\u00edt t\u011bmito mal\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi, samoz\u0159ejm\u011b po \u0159\u00e1dn\u00e9m zakoupen\u00ed vstupenky, nedisponujete-li schopnost\u00ed proch\u00e1zet zd\u00ed jako na\u0161e Ginevra: T\u00edmto vcelku nen\u00e1padn\u00fdm vchodem vstoup\u00edte v r\u00e1mci prohl\u00eddky do Jandova muzea. \u010cekaj\u00ed zde archeologick\u00e9 n\u00e1lezy star\u00e9 tis\u00edce let, katovsk\u00fd cen\u00edk (kolikpak si, va\u0161nosto, \u00fa\u010dtujete za utnut\u00ed zlot\u0159il\u00e9 hlavinky?), recepty, ale tak\u00e9 st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm alchymistick\u00e1 d\u00edlna. „Tohle alchymie um\u00ed,“ \u0159ekl sklesle Budim\u00edr. „V\u017edycky to um\u011bla. Je to vrtkav\u00e1 milenka. Naslibuje ti hory doly, ale pak t\u011b zrad\u00ed a nech\u00e1 napospas nep\u0159\u00edzni osudu. A stoj\u00ed pen\u00edze. Alchymie, mil\u00e9 d\u011bv\u010de,“ up\u0159el na m\u011b ten pr\u016fsvitn\u00fd, zhrzen\u00fd zrak, „m\u00e1 zlat\u00e9 o\u010di, ale \u010derno\u010dern\u00e9 srdce.“ \u010carod\u011bjka a zlat\u00fd elix\u00edr, s. 142 Kdybyste se p\u00eddili po duchovi alchymisty Budim\u00edra, zaru\u010duji v\u00e1m, \u017ee ho najdete jen a pouze v \u010carod\u011bjce a zlat\u00e9m elix\u00edru. A jak to s tou alchymi\u00ed vlastn\u011b bylo? \u017de tak\u00e9 tu\u0161\u00edte, \u017ee rozb\u00edt atom olova kladivem nelze a nejlep\u0161\u00ed elix\u00edr ml\u00e1d\u00ed je optimismus, zdrav\u00fd \u017eivotn\u00ed styl a dobr\u00e1 n\u00e1lada, sp\u00ed\u0161 ne\u017e jak\u00e1si z\u00e1zra\u010dn\u00e1 substance a kouzeln\u00e9 ba\u0148ky? Jak Rudolf II., tak Jan Zbyn\u011bk Zaj\u00edc byli jin\u00e9ho n\u00e1zoru a do alchymie v honb\u011b za v\u011b\u010dn\u00fdm \u017eivotem sypali tolik pen\u011bz, a sypali a sypali… a\u017e c\u00edsa\u0159e Rudolfa p\u0159ipravil o tr\u016fn jeho bratr Maty\u00e1\u0161 a Janu Zby\u0148ku Zaj\u00edci se m\u011b\u0161ec do\u010dista vysypal a musel Budyni prodat. A to byl konec zdej\u0161\u00ed alchymie… Kouzelnou atmosf\u00e9ru hradu podpo\u0159\u00ed i mal\u00e9 lapid\u00e1rium, do kter\u00e9ho vejdete malou kovovou brankou… Jsou zde star\u00e9 kamenn\u00e9 plastiky ze zanikl\u00fdch nebo po\u0161kozen\u00fdch objekt\u016f z m\u011bsta Budyn\u011b. Od lapid\u00e1ria pokra\u010dujeme d\u00e1l pod\u00e9l hradu a dole pod hradbou uvid\u00edme b\u00fdval\u00fd vodn\u00ed p\u0159\u00edkop. Zde velmi kr\u00e1tce \u017eil budy\u0148sk\u00fd drak. No jist\u011b, byl to krokod\u00fdl, a p\u0159ivezl ho – \u017eiv\u00e9ho! – ze sv\u00fdch cest do Palestiny a Egypta jeden ze star\u0161\u00edch Zaj\u00edc\u016f, Jan IV. Zaj\u00edc z Hazmburka. V \u010desk\u00fdch klimatick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a p\u0159i p\u00e9\u010di \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed v\u0161ak ve studen\u00e9 vod\u011b dlouho nep\u0159e\u017eil a dodnes m\u016f\u017eete vycpan\u00e9ho krasavce obdivovat uvnit\u0159 hradu, kde se – bohu\u017eel vlivem minul\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f dosti z\u010dernal\u00fd – nad v\u00e1mi bude vzn\u00e1\u0161et t\u011bsn\u011b pod klenut\u00fdm stropem. Na vid\u011bnou, vzne\u0161en\u00e1, tajemn\u00e1 Budyn\u011b!<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3078,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,20],"tags":[],"class_list":["post-1807","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-blog","category-carovna-mista"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1807","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1807"}],"version-history":[{"count":21,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1807\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3081,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1807\/revisions\/3081"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/3078"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1807"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1807"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1807"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}