![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/02\/image-700x466.png\")
<\/figure>\n\n\n\nKdy\u017e jsem j\u00e1 byla na z\u00e1kladce, bralo se to taky formou hry, a sice hry na lovce a ko\u0159ist. Kdy\u017e chce takov\u00fd lovec svou ko\u0159ist efektivn\u011b dopadnout, mus\u00ed se k n\u00ed p\u0159ipl\u00ed\u017eit nepozorovan\u011b a vyu\u017e\u00edt momentu p\u0159ekvapen\u00ed. Sed\u011bli jsme v\u017edycky spokojen\u011b a v bla\u017een\u00e9 nev\u011bdomosti ve t\u0159\u00edd\u011b, a najednou se ozvalo zabu\u0161en\u00ed na dve\u0159e a hl\u00e1\u0161ka: „Jde se k zuba\u0159i.“ J\u00e1 jsem se okam\u017eit\u011b za\u0159adila a\u017e na sam\u00fd konec \u0161pal\u00edru, svou pozici jsem dr\u017eela po celou dobu p\u0159esunu po chodb\u011b a schodi\u0161ti a po chodb\u011b a\u017e k ordinaci – s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem, co je takovej \u0148ouma, \u017ee do cukr\u00e1rny nechod\u00ed – a po\u010d\u00edtala vte\u0159iny. Z plak\u00e1tu se na m\u011b \u0161kodolib\u011b \u0161klebil kreslen\u00fd u\u0161at\u00fd pizizubka a v tlapce dr\u017eel mrkev. <\/p>\n\n\n\n
Moje \u0161koln\u00ed pan\u00ed zuba\u0159ka musela b\u00fdt \u017eelezn\u00e1 lady, proto\u017ee n\u00e1s ve t\u0159\u00edd\u011b bylo t\u0159icet a takov\u00e9 t\u0159\u00eddy byly v ro\u010dn\u00edku \u010dty\u0159i. Aby se v\u016fbec doprohl\u00ed\u017eela, dovrtala, doplombovala a dotrhala na konec \u0159ady (kde jsem st\u00e1la j\u00e1), nemohla se s n\u00e1mi p\u0159\u00edli\u0161 p\u00e1rat, nav\u00edc je\u0161t\u011b \u010delila takov\u00fdm v\u00fdzv\u00e1m, jako \u017ee ji jedna moje spolu\u017ea\u010dka pokousala a druh\u00e1 pozvracela. J\u00e1 jsem napjat\u011b sledovala nevysv\u011btliteln\u011b odv\u00e1\u017en\u00e9 spolu\u017e\u00e1ky, jak se srdnat\u011b a s neohro\u017een\u00fdm v\u00fdrazem \u0159ad\u00ed na za\u010d\u00e1tek fronty, sedaj\u00ed si do k\u0159esla s v\u00fdrazem Richarda Lv\u00edho srdce a potom sl\u00e9zaj\u00ed z k\u0159esla bez z\u00e1kroku a se zdrav\u00fdmi zuby (asi chroupali s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem tu mrkvi\u010dku a zel\u00ed). Trp\u011bla jsem a prokl\u00ednala kr\u00e1l\u00ed\u010dka. <\/p>\n\n\n\n A tak jsem si zad\u011blala na strach ze zuba\u0159e. Je jasn\u00e9, \u017ee to z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti bylo i mnou, proto\u017ee dodnes potk\u00e1v\u00e1m lidi, kte\u0159\u00ed mi tvrd\u00ed, \u017ee zuba\u0159e ne\u0159e\u0161\u00ed, \u017ee se zuba\u0159e neboj\u00ed, \u017ee tam jdou \u00fapln\u011b v pohod\u011b – asi taky st\u00e1li na za\u010d\u00e1tku \u0159ady. Richardi Lv\u00ed srdce. <\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b opustila z\u00e1kladku a nesly\u0161ela pi\u0161tiv\u00fd zvuk vrta\u010dky p\u0159i psan\u00ed p\u00edsemek, musela jsem si novou pan\u00ed zuba\u0159ku naj\u00edt sama. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m se, \u017ee tehdy se p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0159e\u0161ilo n\u011bco jako bezbolestn\u00fd z\u00e1krok, tak\u017ee na gymplu jsem m\u011bla v kalend\u00e1\u0159i datum n\u00e1v\u0161t\u011bvy zuba\u0159e ozna\u010den\u00e9 \u010derven\u011b a p\u0159ibli\u017en\u011b t\u00fdden p\u0159edt\u00edm jsem chodila, po\u0161ilh\u00e1vala po kalend\u00e1\u0159i a cel\u00fdch t\u011bch sedm p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch dn\u00ed m\u011bla n\u00e1ladu slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno na pytel. Nau\u010dilo m\u011b to ale p\u0159epe\u010dliv\u00e9 p\u00e9\u010di o chrup, abych pravd\u011bpodobnost dal\u0161\u00edho vrt\u00e1n\u00ed sn\u00ed\u017eila na absolutn\u00ed minimum. Pan\u00ed zuba\u0159ka toti\u017e necht\u011bla p\u00edchat injekce a \u0159\u00edk\u00e1vala mi: „J\u00e1 tam chci vid\u011bt.“ No tak tam vid\u011bla a j\u00e1 p\u0159ed ka\u017edou n\u00e1v\u0161t\u011bvou t\u00fdden skoro nespala. Na druhou stranu… I takov\u00fd zuba\u0159 v\u00e1m pom\u016f\u017ee od del\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed bolesti, i kdy\u017e to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9, a j\u00e1 jsem aspo\u0148 na cel\u00fd \u017eivot dostala lekci, \u017ee zuby v\u00e1m narostou jen dvakr\u00e1t, a po t\u00e9 druh\u00e9 repr\u00edze u\u017e je zkr\u00e1tka mus\u00edte \u00fazkostliv\u011b ope\u010dov\u00e1vat, proto\u017ee t\u0159et\u00ed repr\u00edza se nekon\u00e1.<\/p>\n\n\n\n Dne\u0161n\u00ed zuba\u0159ina je samoz\u0159ejm\u011b n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde, u\u017e m\u011b d\u00e1vno nestresuje vysm\u00e1t\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek ani ne\u010dekan\u00e9 zabu\u0161en\u00ed na dve\u0159e, ani ty p\u00edsemky z matiky u\u017e nep\u00ed\u0161u (n\u00e1v\u0161t\u011bvu zuba\u0159e a p\u00edsemku z matiky m\u00e1m na stupnici obl\u00edbenosti na stejn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce), modern\u00ed dent\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de je v\u00e1\u017en\u011b \u0161pi\u010dkov\u00e1, a kdybych to vzala opravdu zgruntu, tak u\u017e d\u00edky bohu nemus\u00edme za kov\u00e1\u0159em, aby vzal kle\u0161t\u011b a ten rozdivo\u010del\u00fd bolav\u00fd kel n\u00e1m nemilosrdn\u011b vyrval. M\u016fj d\u011bde\u010dek \u0159\u00edk\u00e1val: „Hl\u00eddat zuby, hl\u00eddat!!“ A m\u011bl pravdu. Jedna moje kamar\u00e1dka \u0159\u00edk\u00e1: „Zuby, pohroma huby“, a m\u00e1 taky pravdu. <\/p>\n\n\n\n Od kr\u00e1l\u00ed\u010dkovsk\u00fdch dob jsem pro\u0161la rukama n\u011bkolika zuba\u0159\u016f, celkov\u011b vzato byli docela mil\u00ed a ohledupln\u00ed a toho panick\u00e9ho strachu m\u011b postupn\u011b zbavili. Taky jsem za\u017eila pan\u00ed zuba\u0159ku, kter\u00e1 byla velk\u00fd vtip\u00e1lek, a po (bezbolestn\u00e9m) vyta\u017een\u00ed zubu moudrosti \u0159ekla: „Jejda, to byla sedmi\u010dka.“ Kdy\u017e jsem m\u00e1lem vylet\u011bla z k\u0159esla na strop, zasm\u00e1la se: „To byl ale blbej zuba\u0159skej vtip, co?“<\/p>\n\n\n\n Taky jsem si st\u0159ihla chirurgick\u00e9 vyndav\u00e1n\u00ed osmi\u010dky, kter\u00e1 v kosti le\u017eela, m\u00edsto aby tam norm\u00e1ln\u011b st\u00e1la, pan dent\u00e1ln\u00ed chirurg koukl na rentgen, vrazil tam p\u00e1r injekc\u00ed, vyhrnul si ruk\u00e1vy a \u0159ekl: „Ten vynd\u00e1me. Jdem na n\u011bj.“ A do \u010dtvrt hodiny byl z kosti venku.<\/p>\n\n\n\n Fobie jsem se zbavila, stejn\u011b ale dodnes trp\u00edm n\u00e1ladou zuba\u0159skou. N\u011bco tam p\u0159ece jen je\u0161t\u011b z\u016fstalo, proto\u017ee i oby\u010dejn\u00e1 preventivn\u00ed prohl\u00eddka dok\u00e1\u017ee p\u0159ehodit p\u0159es jinak sebelep\u0161\u00ed den \u0161edivou z\u00e1clonu. A to se na m\u011b dneska v\u0161ichni usm\u00edvaj\u00ed a sna\u017e\u00ed se, abych tam p\u0159\u00ed\u0161t\u011b \u0161la s j\u00e1sotem.<\/p>\n\n\n\n Asi se budu muset \u0159\u00eddit \u017eivotn\u00edm postojem jedn\u00e9 hol\u010di\u010dky, kterou jsem potkala kde jinde ne\u017e v zuba\u0159sk\u00e9 ordinaci. Ta si tam toti\u017e notovala: „Kdy\u017e m\u00e1m n\u00e1ladu od psa, tak si zp\u00edv\u00e1m.“ Jej\u00ed maminka ji tenkr\u00e1t opravila: „Pod psa, ne od psa.“ A hol\u010di\u010dka se nenechala ru\u0161it a vedla si d\u00e1l svou: „Kdy\u017e m\u00e1m n\u00e1ladu od psa, tak si zp\u00edv\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n Tak jo, kdybyste n\u00e1hodou n\u011bkdy m\u011bli n\u00e1ladu od psa nebo v\u00e1s \u010dekala n\u00e1v\u0161t\u011bva zuba\u0159e a jste sp\u00ed\u0161 t\u00fdm „nen\u00e1vid\u00edm kr\u00e1l\u00ed\u010dka s mrkv\u00ed“, zkuste si zp\u00edvat. A\u0165 \u017eij\u00ed zuba\u0159i! P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00fd den pln\u00fd perli\u010dkov\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. P. S.: Mil\u00ed zuba\u0159i, i kdy\u017e m\u00e1m n\u011bkdy n\u00e1ladu od psa, d\u00edky, \u017ee jste tady. Jo a – kr\u00e1l\u00edku, do cukr\u00e1rny chod\u00edm. To kouk\u00e1\u0161!!!<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" „Kr\u00e1l\u00ed\u010dka zuby nikdy nebol\u00ed. Chroup\u00e1 jen mrkvi\u010dku a zel\u00ed, do cukr\u00e1rny nechod\u00ed.“ Z m\u00e9ho pohledu je kr\u00e1l\u00ed\u010dek cvok, ale je v tom nevinn\u011b. Zm\u00edn\u011bn\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek bydlel toti\u017e na zdi v zubn\u00ed ordinaci v z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole, kterou jsem kdysi nav\u0161t\u011bvovala, a pravideln\u011b schyt\u00e1val m\u016fj strach a frustraci – je\u0161t\u011b \u017ee byl jenom na plak\u00e1t\u011b. Dopoledne, slune\u010dno, hrobov\u00e9 ticho, p\u00ed\u0161eme p\u00edsemku z matiky, oz\u00fdv\u00e1 se jen tichounk\u00e9 \u0161ust\u011bn\u00ed na\u0161ich propisek a mikrotu\u017eek o pap\u00edr a ob\u010dasn\u00e9 zabodnut\u00ed kru\u017e\u00edtka \u010di p\u0159ilo\u017een\u00ed \u00fahlom\u011bru. A taky kv\u00edlen\u00ed zuba\u0159sk\u00e9 vrta\u010dky. Na\u0161e \u0161kola byla stav\u011bn\u00e1 do tvaru p\u00edsmene U a n\u011bkde uprost\u0159ed se nach\u00e1zelo elektrick\u00e9 k\u0159eslo. Ne, pardon, zuba\u0159sk\u00e9 k\u0159eslo, ale j\u00e1 to vn\u00edmala n\u011bjak podobn\u011b. Kdepak dneska, dneska u\u017e to nen\u00ed, co to b\u00fdvalo. Kdy\u017e jsem o mnoho let pozd\u011bji chodila k zuba\u0159i s dcerou, bylo to sam\u00e9 \u0165u\u0165u \u0148u\u0148u, otev\u0159eme pusinku? Pan\u00ed zuba\u0159ka to brala formou hry, dcera m\u011bla otev\u0159\u00edt pusu jako tygr, kdy\u017e \u0159ve (spousta d\u011bt\u00ed to bere doslova rovnou i s t\u00edm \u0159evem, ani\u017e by se jich kdokoli dotkl), uka\u017e mi zoubky, no ty jsi \u0161ikovn\u00e1! Kdy\u017e jsem j\u00e1 byla na z\u00e1kladce, bralo se to taky formou hry, a sice hry na lovce a ko\u0159ist. Kdy\u017e chce takov\u00fd lovec svou ko\u0159ist efektivn\u011b dopadnout, mus\u00ed se k n\u00ed p\u0159ipl\u00ed\u017eit nepozorovan\u011b a vyu\u017e\u00edt momentu p\u0159ekvapen\u00ed. Sed\u011bli jsme v\u017edycky spokojen\u011b a v bla\u017een\u00e9 nev\u011bdomosti ve t\u0159\u00edd\u011b, a najednou se ozvalo zabu\u0161en\u00ed na dve\u0159e a hl\u00e1\u0161ka: „Jde se k zuba\u0159i.“ J\u00e1 jsem se okam\u017eit\u011b za\u0159adila a\u017e na sam\u00fd konec \u0161pal\u00edru, svou pozici jsem dr\u017eela po celou dobu p\u0159esunu po chodb\u011b a schodi\u0161ti a po chodb\u011b a\u017e k ordinaci – s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem, co je takovej \u0148ouma, \u017ee do cukr\u00e1rny nechod\u00ed – a po\u010d\u00edtala vte\u0159iny. Z plak\u00e1tu se na m\u011b \u0161kodolib\u011b \u0161klebil kreslen\u00fd u\u0161at\u00fd pizizubka a v tlapce dr\u017eel mrkev. Moje \u0161koln\u00ed pan\u00ed zuba\u0159ka musela b\u00fdt \u017eelezn\u00e1 lady, proto\u017ee n\u00e1s ve t\u0159\u00edd\u011b bylo t\u0159icet a takov\u00e9 t\u0159\u00eddy byly v ro\u010dn\u00edku \u010dty\u0159i. Aby se v\u016fbec doprohl\u00ed\u017eela, dovrtala, doplombovala a dotrhala na konec \u0159ady (kde jsem st\u00e1la j\u00e1), nemohla se s n\u00e1mi p\u0159\u00edli\u0161 p\u00e1rat, nav\u00edc je\u0161t\u011b \u010delila takov\u00fdm v\u00fdzv\u00e1m, jako \u017ee ji jedna moje spolu\u017ea\u010dka pokousala a druh\u00e1 pozvracela. J\u00e1 jsem napjat\u011b sledovala nevysv\u011btliteln\u011b odv\u00e1\u017en\u00e9 spolu\u017e\u00e1ky, jak se srdnat\u011b a s neohro\u017een\u00fdm v\u00fdrazem \u0159ad\u00ed na za\u010d\u00e1tek fronty, sedaj\u00ed si do k\u0159esla s v\u00fdrazem Richarda Lv\u00edho srdce a potom sl\u00e9zaj\u00ed z k\u0159esla bez z\u00e1kroku a se zdrav\u00fdmi zuby (asi chroupali s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem tu mrkvi\u010dku a zel\u00ed). Trp\u011bla jsem a prokl\u00ednala kr\u00e1l\u00ed\u010dka. A tak jsem si zad\u011blala na strach ze zuba\u0159e. Je jasn\u00e9, \u017ee to z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti bylo i mnou, proto\u017ee dodnes potk\u00e1v\u00e1m lidi, kte\u0159\u00ed mi tvrd\u00ed, \u017ee zuba\u0159e ne\u0159e\u0161\u00ed, \u017ee se zuba\u0159e neboj\u00ed, \u017ee tam jdou \u00fapln\u011b v pohod\u011b – asi taky st\u00e1li na za\u010d\u00e1tku \u0159ady. Richardi Lv\u00ed srdce. Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b opustila z\u00e1kladku a nesly\u0161ela pi\u0161tiv\u00fd zvuk vrta\u010dky p\u0159i psan\u00ed p\u00edsemek, musela jsem si novou pan\u00ed zuba\u0159ku naj\u00edt sama. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m se, \u017ee tehdy se p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0159e\u0161ilo n\u011bco jako bezbolestn\u00fd z\u00e1krok, tak\u017ee na gymplu jsem m\u011bla v kalend\u00e1\u0159i datum n\u00e1v\u0161t\u011bvy zuba\u0159e ozna\u010den\u00e9 \u010derven\u011b a p\u0159ibli\u017en\u011b t\u00fdden p\u0159edt\u00edm jsem chodila, po\u0161ilh\u00e1vala po kalend\u00e1\u0159i a cel\u00fdch t\u011bch sedm p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch dn\u00ed m\u011bla n\u00e1ladu slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno na pytel. Nau\u010dilo m\u011b to ale p\u0159epe\u010dliv\u00e9 p\u00e9\u010di o chrup, abych pravd\u011bpodobnost dal\u0161\u00edho vrt\u00e1n\u00ed sn\u00ed\u017eila na absolutn\u00ed minimum. Pan\u00ed zuba\u0159ka toti\u017e necht\u011bla p\u00edchat injekce a \u0159\u00edk\u00e1vala mi: „J\u00e1 tam chci vid\u011bt.“ No tak tam vid\u011bla a j\u00e1 p\u0159ed ka\u017edou n\u00e1v\u0161t\u011bvou t\u00fdden skoro nespala. Na druhou stranu… I takov\u00fd zuba\u0159 v\u00e1m pom\u016f\u017ee od del\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed bolesti, i kdy\u017e to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9, a j\u00e1 jsem aspo\u0148 na cel\u00fd \u017eivot dostala lekci, \u017ee zuby v\u00e1m narostou jen dvakr\u00e1t, a po t\u00e9 druh\u00e9 repr\u00edze u\u017e je zkr\u00e1tka mus\u00edte \u00fazkostliv\u011b ope\u010dov\u00e1vat, proto\u017ee t\u0159et\u00ed repr\u00edza se nekon\u00e1. Dne\u0161n\u00ed zuba\u0159ina je samoz\u0159ejm\u011b n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde, u\u017e m\u011b d\u00e1vno nestresuje vysm\u00e1t\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek ani ne\u010dekan\u00e9 zabu\u0161en\u00ed na dve\u0159e, ani ty p\u00edsemky z matiky u\u017e nep\u00ed\u0161u (n\u00e1v\u0161t\u011bvu zuba\u0159e a p\u00edsemku z matiky m\u00e1m na stupnici obl\u00edbenosti na stejn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce), modern\u00ed dent\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de je v\u00e1\u017en\u011b \u0161pi\u010dkov\u00e1, a kdybych to vzala opravdu zgruntu, tak u\u017e d\u00edky bohu nemus\u00edme za kov\u00e1\u0159em, aby vzal kle\u0161t\u011b a ten rozdivo\u010del\u00fd bolav\u00fd kel n\u00e1m nemilosrdn\u011b vyrval. M\u016fj d\u011bde\u010dek \u0159\u00edk\u00e1val: „Hl\u00eddat zuby, hl\u00eddat!!“ A m\u011bl pravdu. Jedna moje kamar\u00e1dka \u0159\u00edk\u00e1: „Zuby, pohroma huby“, a m\u00e1 taky pravdu. Od kr\u00e1l\u00ed\u010dkovsk\u00fdch dob jsem pro\u0161la rukama n\u011bkolika zuba\u0159\u016f, celkov\u011b vzato byli docela mil\u00ed a ohledupln\u00ed a toho panick\u00e9ho strachu m\u011b postupn\u011b zbavili. Taky jsem za\u017eila pan\u00ed zuba\u0159ku, kter\u00e1 byla velk\u00fd vtip\u00e1lek, a po (bezbolestn\u00e9m) vyta\u017een\u00ed zubu moudrosti \u0159ekla: „Jejda, to byla sedmi\u010dka.“ Kdy\u017e jsem m\u00e1lem vylet\u011bla z k\u0159esla na strop, zasm\u00e1la se: „To byl ale blbej zuba\u0159skej vtip, co?“ Taky jsem si st\u0159ihla chirurgick\u00e9 vyndav\u00e1n\u00ed osmi\u010dky, kter\u00e1 v kosti le\u017eela, m\u00edsto aby tam norm\u00e1ln\u011b st\u00e1la, pan dent\u00e1ln\u00ed chirurg koukl na rentgen, vrazil tam p\u00e1r injekc\u00ed, vyhrnul si ruk\u00e1vy a \u0159ekl: „Ten vynd\u00e1me. Jdem na n\u011bj.“ A do \u010dtvrt hodiny byl z kosti venku. Fobie jsem se zbavila, stejn\u011b ale dodnes trp\u00edm n\u00e1ladou zuba\u0159skou. N\u011bco tam p\u0159ece jen je\u0161t\u011b z\u016fstalo, proto\u017ee i oby\u010dejn\u00e1 preventivn\u00ed prohl\u00eddka dok\u00e1\u017ee p\u0159ehodit p\u0159es jinak sebelep\u0161\u00ed den \u0161edivou z\u00e1clonu. A to se na m\u011b dneska v\u0161ichni usm\u00edvaj\u00ed a sna\u017e\u00ed se, abych tam p\u0159\u00ed\u0161t\u011b \u0161la s j\u00e1sotem. Asi se budu muset \u0159\u00eddit \u017eivotn\u00edm postojem jedn\u00e9 hol\u010di\u010dky, kterou jsem potkala kde jinde ne\u017e v zuba\u0159sk\u00e9 ordinaci. Ta si tam toti\u017e notovala: „Kdy\u017e m\u00e1m n\u00e1ladu od psa, tak si zp\u00edv\u00e1m.“ Jej\u00ed maminka ji tenkr\u00e1t opravila: „Pod psa, ne od psa.“ A hol\u010di\u010dka se nenechala ru\u0161it a vedla si d\u00e1l svou: „Kdy\u017e m\u00e1m n\u00e1ladu od psa, tak si zp\u00edv\u00e1m.“ Tak jo, kdybyste n\u00e1hodou n\u011bkdy m\u011bli n\u00e1ladu od psa nebo v\u00e1s \u010dekala n\u00e1v\u0161t\u011bva zuba\u0159e a jste sp\u00ed\u0161 t\u00fdm „nen\u00e1vid\u00edm kr\u00e1l\u00ed\u010dka s mrkv\u00ed“, zkuste si zp\u00edvat. A\u0165 \u017eij\u00ed zuba\u0159i! P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00fd den pln\u00fd perli\u010dkov\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. P. S.: Mil\u00ed zuba\u0159i, i kdy\u017e m\u00e1m n\u011bkdy n\u00e1ladu od psa, d\u00edky, \u017ee jste tady. Jo a – kr\u00e1l\u00edku, do cukr\u00e1rny chod\u00edm. To kouk\u00e1\u0161!!!<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-2134","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2134","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2134"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2134\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2147,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2134\/revisions\/2147"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2134"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2134"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2134"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/02\/image-1-700x562.png\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/02\/image-2-700x466.png\")
<\/figure>\n\n\n\n