Kdy\u017e mi bylo p\u0159ibli\u017en\u011b dvacet, p\u0159i\u0161la jednou kamar\u00e1dka se zaj\u00edmavou informac\u00ed: nad domky ve Zlat\u00e9 uli\u010dce je voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 chodba a v n\u00ed vystaven\u00e9 husitsk\u00e9 zbran\u011b a ryt\u00ed\u0159sk\u00e1 brn\u011bn\u00ed – nebo mo\u017en\u00e1 jejich repliky, ale to n\u00e1m bylo tehdy \u00fapln\u011b jedno, studovaly jsme ob\u011b d\u011bjepis a cokoli, co ilustrovalo d\u00e1vno za\u0161l\u00e9 \u010dasy jinak ne\u017e na str\u00e1nk\u00e1ch kn\u00ed\u017eky, n\u00e1s p\u0159itahovalo jako vosy k medu (internet u\u017e tehdy asi byl, ale pro m\u011b jen ve studovn\u011b, knihovn\u011b nebo internetov\u00e9 kav\u00e1rn\u011b za poplatek na hodinu, a stejn\u011b jsem ho neum\u011bla ani spustit, semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce jsem psala na stroji).<\/p>\n\n\n\n
A skute\u010dn\u011b. Nad malebn\u00fdmi miniaturn\u00edmi dome\u010dky vedla chodba, kde jsem se c\u00edtila jako v r\u00e1ji, a kdykoli jsem m\u011bla cestu do Prahy a trochu \u010dasu, \u0161up na Hrad a do Zlat\u00e9 uli\u010dky. Tenkr\u00e1t byl sice vstup zdarma, zato se tam nedalo plynule proj\u00edt, voln\u00fd vstup m\u011bl sv\u00e1 negativa, dole v uli\u010dce byla hlava na hlav\u011b, noha na noze a \u0161\u00edlen\u00e1 tla\u010denice. Prohl\u00e9dnout si v klidu t\u0159eba domek s ko\u010dkou, sovou a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou koul\u00ed bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9, nehled\u011b na to, \u017ee jsem o n\u011bm tehdy vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bla. Dnes m\u016f\u017eeme uli\u010dku nav\u0161t\u00edvit v r\u00e1mci prohl\u00eddkov\u00e9ho okruhu Pra\u017esk\u00e9ho hradu a dovnit\u0159 v\u00e1s pust\u00ed jen p\u0159es turniket a s platnou vstupenkou. \u017de byste to tam m\u011bli cel\u00e9 pro sebe, se asi jen tak nepo\u0161t\u011bst\u00ed, na fotce budete m\u00edt krom\u011b mr\u0148av\u00fdch dome\u010dk\u016f s pastelovou fas\u00e1dou i n\u011bjak\u00e9ho toho turistu. Te\u010f u\u017e se ale vydejme na virtu\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddku zcela unik\u00e1tn\u00ed, legendami op\u0159eden\u00e9 uli\u010dky, kter\u00e1 dodnes okouzluje n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed. Tak\u00e9 jste ji, stejn\u011b jako j\u00e1, m\u011bli dlouho spojenou s alchymisty? Jen\u017ee tak jednoduch\u00e9 to nebylo…<\/p>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n
Prvn\u00ed, koho zde napadlo bydlet, byli hradn\u00ed, takzvan\u00ed \u010derven\u00ed st\u0159elci, to podle barvy uniformy. Uk\u00e1zku jejich obydl\u00ed m\u016f\u017eete i dnes vid\u011bt v expozici jednoho z domk\u016f. O pr\u00e1vo z\u0159\u00eddit si jednoduch\u00e9 bydlen\u00ed v oblouku hradebn\u00ed zdi museli po\u017e\u00e1dat c\u00edsa\u0159e Rudolfa II., kter\u00fd jim roku 1597 dal sv\u00e9 svolen\u00ed. St\u0159elci si na vlastn\u00ed n\u00e1klady z\u0159\u00eddili zd\u011bn\u00e9 kom\u016frky ve v\u00fdklenc\u00edch hradby a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed letech je tak\u00e9 prod\u00e1vali koleg\u016fm z vlastn\u00edch \u0159ad, \u010dasem i dal\u0161\u00edm lidem. Bydleli tu tedy r\u016fzn\u00ed lid\u00e9 zam\u011bstnan\u00ed na Hrad\u011b – od vr\u00e1tn\u00fdch a hl\u00edda\u010d\u016f po zvon\u00edky, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b domky skupovali i majitel\u00e9, kte\u0159\u00ed zde sami nebydleli a pronaj\u00edmali je jin\u00fdm. Existuje n\u011bkolik teori\u00ed, pro\u010d se uli\u010dce vlastn\u011b za\u010dalo \u0159\u00edkat „Zlat\u00e1“, od asi nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstav alchymist\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ece s takovou vervou usilovali o v\u00fdrobu \u017elut\u00e9ho drah\u00e9ho kovu, p\u0159es teorii o \u017elut\u00e9m vy\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed na stejnokroj\u00edch hradn\u00ed str\u00e1\u017ee, a\u017e kone\u010dn\u011b po ironick\u00e9 ozna\u010den\u00ed ve skute\u010dnosti velmi nuzn\u00fdch p\u0159\u00edbytk\u016f. V roce 1953 odkoupila domky od jejich majitel\u016f prezidentsk\u00e1 kancel\u00e1\u0159. \u00daprav uli\u010dky se ujal architekt Petr Jan\u00e1k a domky dostaly nov\u00e9 pestrobarevn\u00e9 fas\u00e1dy dle n\u00e1vrhu zn\u00e1m\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Ji\u0159\u00edho Trnky.<\/p>\n\n\n\n
Obyvatel\u00e9 slavn\u00ed i prost\u00ed<\/h2>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n
Dnes si krom\u011b kr\u00e1mk\u016f m\u016f\u017eete v uli\u010dce prohl\u00e9dnout d\u00edky zasklen\u00e9 expozici nap\u0159\u00edklad domek ko\u0159en\u00e1\u0159ky, \u0161vadlenky, n\u00e1levnu a kr\u010dmu nebo t\u0159eba domek b\u00fdval\u00e9 v\u011bdmy. Matylda Pr\u016f\u0161ov\u00e1 alias Madam de Th\u00e9bes, \u010dern\u011b od\u011bnou d\u00e1mu, truchl\u00edc\u00ed pro syna, jen\u017e se za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nevr\u00e1til z fronty. Zn\u00e1m\u00e1 jasnovidka p\u0159edpov\u011bd\u011bla konec druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a p\u00e1d T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, co\u017e se j\u00ed krut\u011b vymstilo – zem\u0159ela n\u00e1sledkem mu\u010den\u00ed gestapem. Jej\u00ed sv\u011btni\u010dku i obr\u00e1zek jej\u00edho syna v uniform\u011b m\u016f\u017eete rovn\u011b\u017e vid\u011bt p\u0159es sklo v domku, na jeho\u017e fas\u00e1d\u011b v\u00e1s v\u00edt\u00e1 ko\u010dka, sova a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 koule.<\/p>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n
Od smutn\u00e9ho osudu pan\u00ed Matyldy nechme chv\u00edli b\u0159inkat korbele a cinkat \u010d\u00ed\u0161e – \u0161enk\u00fd\u0159sk\u00e9 \u017eivnosti se toti\u017e da\u0159ilo i na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Dle Soupisu pra\u017esk\u00fdch dom\u016f a \u0161enk\u016f z roku 1653 bychom na sedm dom\u016f v Praze tenkr\u00e1t napo\u010d\u00edtali jeden \u0161enk. Jen si to zkuste p\u0159edstavit! Do kr\u010dem ve zlat\u00e9 uli\u010dce \u010dasto zav\u00edtali kejkl\u00ed\u0159i a muzikanti, sch\u00e1zeli se zde ale tak\u00e9 hampejzn\u00edci, kte\u0159\u00ed sv\u00e1d\u011bli ostatn\u00ed \u0161tamgasty k hazardn\u00edm hr\u00e1m. V hradn\u00edch kr\u010dm\u00e1ch to \u017eilo tak buja\u0159e, a\u017e to abaty\u0161i tamn\u00edho kl\u00e1\u0161tera u sv. Ji\u0159\u00ed v roce 1612 p\u0159im\u011blo ke st\u00ed\u017enosti. Ctihodn\u00e1 matka \u017dofie Alb\u00ednka z Helfenburku tehdy pohrozila, \u017ee „bude moci d\u00e1t dome\u010dky takov\u00e9 lidmi z jin\u00fdch pr\u00e1v pro\u0161acovati, vykoupiti a zbo\u0159iti, aby z takov\u00fdch j\u00eddel strojen\u00ed a \u0161enk\u016fv provozov\u00e1n\u00ed se\u0161lo.“ <\/p>\n\n\n\n
Inu, jedlo se, pilo… A tak\u00e9 psalo. <\/p>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n
Spisovatel Franz Kafka zde v dom\u011b \u010d. 22 \u017eil od listopadu 1916 do b\u0159ezna 1917 a sepisoval zde pov\u00eddky do sb\u00edrky Venkovsk\u00fd l\u00e9ka\u0159. Dal\u0161\u00ed liter\u00e1ti, kte\u0159\u00ed pob\u00fdvali ve Zlat\u00e9 uli\u010dce, byli Ji\u0159\u00ed Ma\u0159\u00e1nek nebo Jaroslav Seifert, jeho\u017e domek, kdysi p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k uli\u010dce, dnes ji\u017e nestoj\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Spisovatel Gustav Meyrink byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se \u010das od \u010dasu ve Zlat\u00e9 uli\u010dce zjevuje d\u016fm U Posledn\u00ed lucerny, j\u00edm\u017e je mo\u017eno proj\u00edt do „jin\u00e9“, mystick\u00e9 Prahy, kter\u00e1 existuje jako m\u011bsto ve m\u011bst\u011b. <\/p>\n\n\n\n
Vra\u0165 se chodbou v \u010dase<\/h2>\n\n\n\n
Nad domky ve Zlat\u00e9 uli\u010dce vede ochrann\u00e1 chodba mezi Daliborkou a B\u00edlou v\u011b\u017e\u00ed. M\u016f\u017eete se v r\u00e1mci prohl\u00eddky Hradu pod\u00edvat a otipovat, jak\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 brn\u011bn\u00ed by v\u00e1m nejl\u00e9pe slu\u0161elo (\u010di va\u0161emu ryt\u00ed\u0159i), osahat si husitsk\u00e9 zbran\u011b (au, t\u00edm \u0159emdihem to ale muselo bolet!) \u010di okouknout uk\u00e1zky malovan\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f a tak\u00e9 historick\u00fdch kost\u00fdm\u016f. A samoz\u0159ejm\u011b vykouknout dol\u016f do Jelen\u00edho p\u0159\u00edkopu.<\/p>\n\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n
M\u011bjte se zlat\u011b… <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e mi bylo p\u0159ibli\u017en\u011b dvacet, p\u0159i\u0161la jednou kamar\u00e1dka se zaj\u00edmavou informac\u00ed: nad domky ve Zlat\u00e9 uli\u010dce je voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 chodba a v n\u00ed vystaven\u00e9 husitsk\u00e9 zbran\u011b a ryt\u00ed\u0159sk\u00e1 brn\u011bn\u00ed – nebo mo\u017en\u00e1 jejich repliky, ale to n\u00e1m bylo tehdy \u00fapln\u011b jedno, studovaly jsme ob\u011b d\u011bjepis a cokoli, co ilustrovalo d\u00e1vno za\u0161l\u00e9 \u010dasy jinak ne\u017e na str\u00e1nk\u00e1ch kn\u00ed\u017eky, n\u00e1s p\u0159itahovalo jako vosy k medu (internet u\u017e tehdy asi byl, ale pro m\u011b jen ve studovn\u011b, knihovn\u011b nebo internetov\u00e9 kav\u00e1rn\u011b za poplatek na hodinu, a stejn\u011b jsem ho neum\u011bla ani spustit, semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce jsem psala na stroji). A skute\u010dn\u011b. Nad malebn\u00fdmi miniaturn\u00edmi dome\u010dky vedla chodba, kde jsem se c\u00edtila jako v r\u00e1ji, a kdykoli jsem m\u011bla cestu do Prahy a trochu \u010dasu, \u0161up na Hrad a do Zlat\u00e9 uli\u010dky. Tenkr\u00e1t byl sice vstup zdarma, zato se tam nedalo plynule proj\u00edt, voln\u00fd vstup m\u011bl sv\u00e1 negativa, dole v uli\u010dce byla hlava na hlav\u011b, noha na noze a \u0161\u00edlen\u00e1 tla\u010denice. Prohl\u00e9dnout si v klidu t\u0159eba domek s ko\u010dkou, sovou a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou koul\u00ed bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9, nehled\u011b na to, \u017ee jsem o n\u011bm tehdy vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bla. Dnes m\u016f\u017eeme uli\u010dku nav\u0161t\u00edvit v r\u00e1mci prohl\u00eddkov\u00e9ho okruhu Pra\u017esk\u00e9ho hradu a dovnit\u0159 v\u00e1s pust\u00ed jen p\u0159es turniket a s platnou vstupenkou. \u017de byste to tam m\u011bli cel\u00e9 pro sebe, se asi jen tak nepo\u0161t\u011bst\u00ed, na fotce budete m\u00edt krom\u011b mr\u0148av\u00fdch dome\u010dk\u016f s pastelovou fas\u00e1dou i n\u011bjak\u00e9ho toho turistu. Te\u010f u\u017e se ale vydejme na virtu\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddku zcela unik\u00e1tn\u00ed, legendami op\u0159eden\u00e9 uli\u010dky, kter\u00e1 dodnes okouzluje n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed. Tak\u00e9 jste ji, stejn\u011b jako j\u00e1, m\u011bli dlouho spojenou s alchymisty? Jen\u017ee tak jednoduch\u00e9 to nebylo… Prvn\u00ed, koho zde napadlo bydlet, byli hradn\u00ed, takzvan\u00ed \u010derven\u00ed st\u0159elci, to podle barvy uniformy. Uk\u00e1zku jejich obydl\u00ed m\u016f\u017eete i dnes vid\u011bt v expozici jednoho z domk\u016f. O pr\u00e1vo z\u0159\u00eddit si jednoduch\u00e9 bydlen\u00ed v oblouku hradebn\u00ed zdi museli po\u017e\u00e1dat c\u00edsa\u0159e Rudolfa II., kter\u00fd jim roku 1597 dal sv\u00e9 svolen\u00ed. St\u0159elci si na vlastn\u00ed n\u00e1klady z\u0159\u00eddili zd\u011bn\u00e9 kom\u016frky ve v\u00fdklenc\u00edch hradby a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed letech je tak\u00e9 prod\u00e1vali koleg\u016fm z vlastn\u00edch \u0159ad, \u010dasem i dal\u0161\u00edm lidem. Bydleli tu tedy r\u016fzn\u00ed lid\u00e9 zam\u011bstnan\u00ed na Hrad\u011b – od vr\u00e1tn\u00fdch a hl\u00edda\u010d\u016f po zvon\u00edky, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b domky skupovali i majitel\u00e9, kte\u0159\u00ed zde sami nebydleli a pronaj\u00edmali je jin\u00fdm. Existuje n\u011bkolik teori\u00ed, pro\u010d se uli\u010dce vlastn\u011b za\u010dalo \u0159\u00edkat „Zlat\u00e1“, od asi nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstav alchymist\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ece s takovou vervou usilovali o v\u00fdrobu \u017elut\u00e9ho drah\u00e9ho kovu, p\u0159es teorii o \u017elut\u00e9m vy\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed na stejnokroj\u00edch hradn\u00ed str\u00e1\u017ee, a\u017e kone\u010dn\u011b po ironick\u00e9 ozna\u010den\u00ed ve skute\u010dnosti velmi nuzn\u00fdch p\u0159\u00edbytk\u016f. V roce 1953 odkoupila domky od jejich majitel\u016f prezidentsk\u00e1 kancel\u00e1\u0159. \u00daprav uli\u010dky se ujal architekt Petr Jan\u00e1k a domky dostaly nov\u00e9 pestrobarevn\u00e9 fas\u00e1dy dle n\u00e1vrhu zn\u00e1m\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Ji\u0159\u00edho Trnky. Obyvatel\u00e9 slavn\u00ed i prost\u00ed Dnes si krom\u011b kr\u00e1mk\u016f m\u016f\u017eete v uli\u010dce prohl\u00e9dnout d\u00edky zasklen\u00e9 expozici nap\u0159\u00edklad domek ko\u0159en\u00e1\u0159ky, \u0161vadlenky, n\u00e1levnu a kr\u010dmu nebo t\u0159eba domek b\u00fdval\u00e9 v\u011bdmy. Matylda Pr\u016f\u0161ov\u00e1 alias Madam de Th\u00e9bes, \u010dern\u011b od\u011bnou d\u00e1mu, truchl\u00edc\u00ed pro syna, jen\u017e se za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nevr\u00e1til z fronty. Zn\u00e1m\u00e1 jasnovidka p\u0159edpov\u011bd\u011bla konec druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a p\u00e1d T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, co\u017e se j\u00ed krut\u011b vymstilo – zem\u0159ela n\u00e1sledkem mu\u010den\u00ed gestapem. Jej\u00ed sv\u011btni\u010dku i obr\u00e1zek jej\u00edho syna v uniform\u011b m\u016f\u017eete rovn\u011b\u017e vid\u011bt p\u0159es sklo v domku, na jeho\u017e fas\u00e1d\u011b v\u00e1s v\u00edt\u00e1 ko\u010dka, sova a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 koule. Od smutn\u00e9ho osudu pan\u00ed Matyldy nechme chv\u00edli b\u0159inkat korbele a cinkat \u010d\u00ed\u0161e – \u0161enk\u00fd\u0159sk\u00e9 \u017eivnosti se toti\u017e da\u0159ilo i na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Dle Soupisu pra\u017esk\u00fdch dom\u016f a \u0161enk\u016f z roku 1653 bychom na sedm dom\u016f v Praze tenkr\u00e1t napo\u010d\u00edtali jeden \u0161enk. Jen si to zkuste p\u0159edstavit! Do kr\u010dem ve zlat\u00e9 uli\u010dce \u010dasto zav\u00edtali kejkl\u00ed\u0159i a muzikanti, sch\u00e1zeli se zde ale tak\u00e9 hampejzn\u00edci, kte\u0159\u00ed sv\u00e1d\u011bli ostatn\u00ed \u0161tamgasty k hazardn\u00edm hr\u00e1m. V hradn\u00edch kr\u010dm\u00e1ch to \u017eilo tak buja\u0159e, a\u017e to abaty\u0161i tamn\u00edho kl\u00e1\u0161tera u sv. Ji\u0159\u00ed v roce 1612 p\u0159im\u011blo ke st\u00ed\u017enosti. Ctihodn\u00e1 matka \u017dofie Alb\u00ednka z Helfenburku tehdy pohrozila, \u017ee „bude moci d\u00e1t dome\u010dky takov\u00e9 lidmi z jin\u00fdch pr\u00e1v pro\u0161acovati, vykoupiti a zbo\u0159iti, aby z takov\u00fdch j\u00eddel strojen\u00ed a \u0161enk\u016fv provozov\u00e1n\u00ed se\u0161lo.“ Inu, jedlo se, pilo… A tak\u00e9 psalo. Spisovatel Franz Kafka zde v dom\u011b \u010d. 22 \u017eil od listopadu 1916 do b\u0159ezna 1917 a sepisoval zde pov\u00eddky do sb\u00edrky Venkovsk\u00fd l\u00e9ka\u0159. Dal\u0161\u00ed liter\u00e1ti, kte\u0159\u00ed pob\u00fdvali ve Zlat\u00e9 uli\u010dce, byli Ji\u0159\u00ed Ma\u0159\u00e1nek nebo Jaroslav Seifert, jeho\u017e domek, kdysi p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k uli\u010dce, dnes ji\u017e nestoj\u00ed. Spisovatel Gustav Meyrink byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se \u010das od \u010dasu ve Zlat\u00e9 uli\u010dce zjevuje d\u016fm U Posledn\u00ed lucerny, j\u00edm\u017e je mo\u017eno proj\u00edt do „jin\u00e9“, mystick\u00e9 Prahy, kter\u00e1 existuje jako m\u011bsto ve m\u011bst\u011b. Vra\u0165 se chodbou v \u010dase Nad domky ve Zlat\u00e9 uli\u010dce vede ochrann\u00e1 chodba mezi Daliborkou a B\u00edlou v\u011b\u017e\u00ed. M\u016f\u017eete se v r\u00e1mci prohl\u00eddky Hradu pod\u00edvat a otipovat, jak\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 brn\u011bn\u00ed by v\u00e1m nejl\u00e9pe slu\u0161elo (\u010di va\u0161emu ryt\u00ed\u0159i), osahat si husitsk\u00e9 zbran\u011b (au, t\u00edm \u0159emdihem to ale muselo bolet!) \u010di okouknout uk\u00e1zky malovan\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f a tak\u00e9 historick\u00fdch kost\u00fdm\u016f. A samoz\u0159ejm\u011b vykouknout dol\u016f do Jelen\u00edho p\u0159\u00edkopu. M\u011bjte se zlat\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3138,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,20],"tags":[],"class_list":["post-2385","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-blog","category-carovna-mista"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2385","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2385"}],"version-history":[{"count":32,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2385\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3060,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2385\/revisions\/3060"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/3138"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2385"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2385"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2385"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/IMG_20201003_130624-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/IMG_20201003_124003-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/Zlata-ulicka-dum-jasnovidky-Matyldy1-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/Zlata-ulicka-dum-22-Franz-Kafka-1-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/IMG_20201003_125500-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/IMG_20201003_125534-700x933.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/07\/IMG_20201003_125549-1-700x933.jpg\")
<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n