![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/image-1-700x471.png\")
Chodila jsem do j\u00eddelny od prvn\u00ed t\u0159\u00eddy a matn\u011b si vybavuju, \u017ee n\u00e1s, prv\u0148\u00e1ky, bu\u010f pou\u0161t\u011bli dop\u0159edu, nebo jsme tam chodili v p\u0159\u00edhodnou dobu. Poznala jsem tam m\u0148amku z koblihov\u00e9ho t\u011bsta (dnes nej\u010dast\u011bji zvanou „kruc\u00e1nek“, ale tehdy to byly sp\u00ed\u0161 takov\u00e9 podlouhl\u00e9 pali\u010dky) a s kamar\u00e1dkou jsme byly jedny z m\u00e1la, kdo si chodil p\u0159id\u00e1vat bor\u0161\u010d. A taky koprovku. Jeliko\u017e se mnoho spolu\u017e\u00e1k\u016f nad t\u011bmito j\u00eddly o\u0161kl\u00edbalo, pan\u00ed kucha\u0159ky n\u00e1m p\u0159eochotn\u011b d\u00e1valy n\u00e1\u0161up. <\/p>\n\n\n\n
Na prvn\u00edm stupni (kter\u00fd tehdy kon\u010dil \u010dtvrtou t\u0159\u00eddou) se n\u00e1s pan\u00ed u\u010ditelka ob\u010das pt\u00e1vala, jestli jsou dneska „brambory s vomajdou“, a potom si se zbytkem t\u0159\u00eddy hromadn\u011b zalkali a zaho\u0159ekovali, jak budou zase u ob\u011bda trp\u011bt. Jenom j\u00e1 se stejnou kamar\u00e1dkou (par\u0165a\u010dka ke koprovce a bor\u0161\u010di) jsme povysko\u010dily, proto\u017ee „brambory s vomajdou“ nebyly nic jin\u00e9ho ne\u017e UHO, univerz\u00e1ln\u00ed hn\u011bd\u00e1 om\u00e1\u010dka. J\u00e1 v\u00e1m nev\u00edm, mn\u011b to prost\u011b chutnalo. <\/p>\n\n\n\n To u\u017e jsme ale nebyli prv\u0148\u00e1ci a d\u00e1vno n\u00e1s dop\u0159edu nepou\u0161t\u011bli, tak\u017ee dru\u017einov\u00fd had se vinul po cel\u00e9m obvodu j\u00eddelny, soukal se d\u00e1l ven po schodi\u0161ti do zat\u00e1\u010dky a pokra\u010doval a\u017e n\u011bkam na chodbu. V j\u00eddelnov\u00e9 front\u011b jsme dok\u00e1zali probrat v\u0161echno mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9 – jedna spolu\u017ea\u010dka jezdila na koni, jin\u00e1 m\u011bla \u0161t\u011bnici pod nehtem, probraly jsme, jak bychom se cht\u011bly jmenovat, kdybychom se nejmenovaly tak, jak se jmenujeme, prozradily jsme si tajemstv\u00ed, kde za \u0161kolou rostou \u010dty\u0159l\u00edstky… Nejsem si jist\u00e1, jestli mi ta fronta tehdy vadila. Dneska by mi vadila ur\u010dit\u011b. Tehdy se to asi tak ne\u0159e\u0161ilo, mo\u017en\u00e1. A dost mo\u017en\u00e1 to bylo nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto pro v\u00fdm\u011bnu informac\u00ed, ke kter\u00fdm byste se jinak dost\u00e1vali dost slo\u017eit\u011b. <\/p>\n\n\n\n Pak p\u0159i\u0161la st\u0159edn\u00ed \u0161kola. Ta moje nem\u011bla vlastn\u00ed j\u00eddelnu, tak\u017ee jsme doch\u00e1zeli hned o dve\u0159e vedle spolu s d\u011btmi ze z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, a p\u0159edstavte si, ony ty d\u011bti p\u0159ed t\u0159iceti lety n\u011bjak v\u016fbec nebyly lep\u0161\u00ed ne\u017e dneska, ba naopak, \u00fapln\u011b nejrad\u011bji se bavily t\u00edm, \u017ee n\u00e1s – st\u0159edo\u0161kol\u00e1ky – ost\u0159elovaly peckami z t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e9ho kompotu, a jeden z nich dokonce vymyslel vydli\u010dkov\u00fd katapult: naberete na vidli\u010dku dostate\u010dn\u011b velkou hroudu bramborov\u00e9 ka\u0161e, zap\u0159ete prsty do vidli\u010dky jako do obl\u00e9hac\u00edho stroje a tref\u00edte st\u0159edo\u0161kol\u00e1ka nejl\u00e9pe doprost\u0159ed chlupat\u00e9ho svetru. Dobr\u00e1, tohle jsme si tenkr\u00e1t vy\u0159e\u0161ily s veden\u00edm on\u00e9 \u0161koly (v\u00e1\u017en\u011b!), ale kdy\u017e u\u017e jsme neslou\u017eily jako p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plocha pro let\u00edc\u00ed potraviny, musely jsme se vypo\u0159\u00e1dat s v\u00fdzvou jm\u00e9nem \u0161ed\u00fd bramborov\u00fd \u0161lem. Mus\u00edm uznat, \u017ee na\u0161edl\u00e1 p\u011bna na va\u0159en\u00fdch brambor\u00e1ch se stala absolutn\u00ed v\u00edt\u011bzkou moj\u00ed j\u00eddelnov\u00e9 hitpar\u00e1dy jm\u00e9nem „zav\u0159i o\u010di a sn\u011bz to, dom\u016f je daleko“ – a zat\u00edm st\u00e1le bezkonkuren\u010dn\u011b vede. Dal\u0161\u00ed lah\u016fdkou bylo ono v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 „k\u016f\u017eat\u00e9“ maso, jen\u017ee kdy\u017e m\u00e1te vl\u010d\u00ed hlad po tak trochu likvida\u010dn\u00ed \u010dtvrtletce z matiky nebo dvouhodinov\u00e9m zapeklit\u00e9m m\u00edch\u00e1n\u00ed t\u011b\u017eko identifikovateln\u00fdch chemick\u00fdch roztok\u016f, je\u0161t\u011b r\u00e1di vezmete zavd\u011bk i t\u00edm k\u016f\u017eat\u00fdm masem, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e v\u00e1m kamar\u00e1dka ochotn\u011b p\u0159enech\u00e1 i sv\u016fj kus k\u016f\u017eat\u00e9 fl\u00e1koty. Mo\u017en\u00e1 i ten \u0161ed\u00fd bramborov\u00fd \u0161lem se\u0161kr\u00e1bnete a tv\u00e1\u0159\u00edte se, \u017ee tam nikdy nebyl. Ale um\u011bli tam i dobr\u00e9 v\u011bci: \u017eemlovku, buchti\u010dky se \u0161od\u00f3 a rajskou.<\/p>\n\n\n\n M\u00fdm zku\u0161enostem s hromadn\u00fdm stravov\u00e1n\u00edm ov\u0161em v\u00e9vod\u00ed – tentokr\u00e1t v kladn\u00e9m smyslu a bez ironie – vysoko\u0161kolsk\u00e1 menza. Mil\u00e9 pan\u00ed kucha\u0159ky, mysl\u00edm, \u017ee si tohle nejsp\u00ed\u0161 nep\u0159e\u010dtete, ale n\u011bjakou telepatickou po\u0161tou v\u00e1m vzkazuji, \u017ee ty va\u0161e \u0161pekov\u00e9 knedl\u00edky se zel\u00edm a cibulkou se asi nav\u017edy za\u0159adily k nejlep\u0161\u00edm j\u00eddl\u016fm, kter\u00e1 jsem kdy jedla – v\u010detn\u011b restaurac\u00ed, a nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. <\/p>\n\n\n\n No a dal\u0161\u00ed m\u00e9 kroky vedly do j\u00eddelny st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9, kterou jsem za\u017eila n\u00e1sledn\u011b jako pedagog. Tam zase \u017eensk\u00e9 um\u011bly moc dobr\u00e9 pol\u00e9vky – a he\u010d, jednu jsem se tam i nau\u010dila! Kedlubnovou. Do t\u00e9 doby jsem nev\u011bd\u011bla, \u017ee existuje, a taky jsem si tam poprv\u00e9 dala chlebovou. A cibula\u010dku! Nechcete mi n\u011bjakou tu pol\u00edve\u010dku p\u0159ij\u00edt uva\u0159it dom\u016f?<\/p>\n\n\n\n Dneska zase chod\u00edm do j\u00eddelny, zase jako u\u010ditel, kolem m\u011b pob\u00edhaj\u00ed prv\u0148\u00e1\u010dci a n\u011bkdy i dev\u00e1\u0165\u00e1ci a taky k n\u00e1m doch\u00e1z\u00ed i st\u0159edo\u0161kol\u00e1ci. Je n\u00e1s tam hodn\u011b a posledn\u00ed dobou si n\u00e1s rozmazluj\u00ed. Tak t\u0159eba dneska jsem pohrdla kr\u00e1l\u00edkem (zat\u00edmco p\u00ed\u0161i tento \u010dl\u00e1nek, jeden kr\u00e1l\u00ed\u010dek v prostorn\u00e9 kleci za m\u00fdmi z\u00e1dy chroup\u00e1 jablko), a kdy\u017e mi pan\u00ed kucha\u0159ka ozn\u00e1mila: „M\u00e1te sal\u00e1t“ (no jo, ob\u010das se prost\u011b zapomenu kouknout, co jsem si to vlastn\u011b objednala!!), na chv\u00edli jsem zalitovala. Sal\u00e1ty k ob\u011bdu moc \u010dasto nej\u00edd\u00e1m, jsem pro poctivou porci a klidn\u011b s knedl\u00edkem. A tak jsem si \u0159ekla: „Holka, co t\u011b to posedlo?“ Ne\u017e jsem si vzpomn\u011bla, \u017ee p\u0159ece nechci sn\u00edst kamar\u00e1da na\u0161eho Trevora (ale d\u011bti si na n\u011bm pomlask\u00e1valy!), a sklopila jsem u\u0161i (skoro jako ten n\u00e1\u0161 Trevor). Jen\u017ee p\u00e1r vte\u0159in nato jsem ochutnala n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho a pro m\u011b do t\u00e9 doby neskloubiteln\u00e9ho: \u010do\u010dkov\u00fd sal\u00e1t s kuku\u0159ic\u00ed, jablkem a hroznov\u00fdm v\u00ednem. Ano. A tyto ingredience se zasnoubily a vstoupily ve svazek p\u0159\u00edmo bo\u017esk\u00fd. Kdy\u017e si v\u0161e zasypete nahrubo strouhan\u00fdm s\u00fdrem a p\u0159id\u00e1te t\u0159eba nasekan\u00e9 mandle, mo\u017en\u00e1 mi d\u00e1te za pravdu. <\/p>\n\n\n\n A\u0165 u\u017e jsou va\u0161e zku\u0161enosti s j\u00eddelnami pozitivn\u00ed, negativn\u00ed, neutr\u00e1ln\u00ed nebo \u017e\u00e1dn\u00e9, p\u0159eji va\u0161im chu\u0165ov\u00fdm poh\u00e1rk\u016fm kr\u00e1sn\u00e9 dny (i noci, pokud kon\u00e1te no\u010dn\u00ed poch\u016fzky do lednice). Kr\u00e1sn\u00e9 dny! <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" „Je to maso k\u016f\u017eat\u00fd?“ pt\u00e1vala se m\u011b kdysi kamar\u00e1dka. Jeliko\u017e v\u011bt\u0161inou k\u016f\u017eat\u00fd bylo (p\u0159elo\u017eeno do \u010de\u0161tiny: byly v n\u011bm flaksy, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno \u0161lachy a bl\u00e1ny), obvykle jsem z toho vyt\u011b\u017eila dvojitou porci masa. A tak\u00e9 dvojn\u00e1sobnou d\u00e1vku \u0161lach a blan. Vydejte se se mnou na b\u00e1je\u010dnou cestu zp\u011bt do akusticky n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho prostoru (t\u00edm chci \u0159\u00edct, \u017ee tam je \u0159ev) pln\u00e9ho stolk\u016f, \u017eidl\u00ed a plastov\u00fdch t\u00e1c\u016f! A vezmeme to zgruntu, tak\u017ee a\u017e do dob, kdy mal\u00e9 pap\u00edrov\u00e9 l\u00edste\u010dky secvaknut\u00e9 kancel\u00e1\u0159skou sponkou fungovaly jako propustka do kulin\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u00e1je (nebo pekla) na\u0161eho d\u011btstv\u00ed. U\u017e se usm\u00edvate? Tak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u00e1s \u00fasm\u011bv nep\u0159ejde, nebo taky jo. Kdy\u017e p\u0159ed n\u011bk\u00fdm vyslov\u00edte to zakl\u00ednadlo „\u0161koln\u00ed jidelna“, vybud\u00edte t\u00edm v lidech celou \u0159adu reakc\u00ed: UHO, zemlb\u00e1ba, „tam jsem nechodil“, dokonce i n\u011bjak\u00e9 to „docela mi to tak chutnalo“ m\u016f\u017eete sklidit. Jen\u017ee ono je to docela levn\u00e9, bez pr\u00e1ce – a taky bez \u0161pinav\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed. Tedy pro v\u00e1s – ale co ruce nemyj\u00ed, srdce nebol\u00ed, \u017ee \u00e1no… M\u016fj vztah k j\u00eddeln\u011b pro\u0161el v\u00fdvojem, jak to ostatn\u011b v \u017eivot\u011b b\u00fdv\u00e1 s v\u011bt\u0161inou v\u011bc\u00ed. Chodila jsem do j\u00eddelny od prvn\u00ed t\u0159\u00eddy a matn\u011b si vybavuju, \u017ee n\u00e1s, prv\u0148\u00e1ky, bu\u010f pou\u0161t\u011bli dop\u0159edu, nebo jsme tam chodili v p\u0159\u00edhodnou dobu. Poznala jsem tam m\u0148amku z koblihov\u00e9ho t\u011bsta (dnes nej\u010dast\u011bji zvanou „kruc\u00e1nek“, ale tehdy to byly sp\u00ed\u0161 takov\u00e9 podlouhl\u00e9 pali\u010dky) a s kamar\u00e1dkou jsme byly jedny z m\u00e1la, kdo si chodil p\u0159id\u00e1vat bor\u0161\u010d. A taky koprovku. Jeliko\u017e se mnoho spolu\u017e\u00e1k\u016f nad t\u011bmito j\u00eddly o\u0161kl\u00edbalo, pan\u00ed kucha\u0159ky n\u00e1m p\u0159eochotn\u011b d\u00e1valy n\u00e1\u0161up. Na prvn\u00edm stupni (kter\u00fd tehdy kon\u010dil \u010dtvrtou t\u0159\u00eddou) se n\u00e1s pan\u00ed u\u010ditelka ob\u010das pt\u00e1vala, jestli jsou dneska „brambory s vomajdou“, a potom si se zbytkem t\u0159\u00eddy hromadn\u011b zalkali a zaho\u0159ekovali, jak budou zase u ob\u011bda trp\u011bt. Jenom j\u00e1 se stejnou kamar\u00e1dkou (par\u0165a\u010dka ke koprovce a bor\u0161\u010di) jsme povysko\u010dily, proto\u017ee „brambory s vomajdou“ nebyly nic jin\u00e9ho ne\u017e UHO, univerz\u00e1ln\u00ed hn\u011bd\u00e1 om\u00e1\u010dka. J\u00e1 v\u00e1m nev\u00edm, mn\u011b to prost\u011b chutnalo. To u\u017e jsme ale nebyli prv\u0148\u00e1ci a d\u00e1vno n\u00e1s dop\u0159edu nepou\u0161t\u011bli, tak\u017ee dru\u017einov\u00fd had se vinul po cel\u00e9m obvodu j\u00eddelny, soukal se d\u00e1l ven po schodi\u0161ti do zat\u00e1\u010dky a pokra\u010doval a\u017e n\u011bkam na chodbu. V j\u00eddelnov\u00e9 front\u011b jsme dok\u00e1zali probrat v\u0161echno mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9 – jedna spolu\u017ea\u010dka jezdila na koni, jin\u00e1 m\u011bla \u0161t\u011bnici pod nehtem, probraly jsme, jak bychom se cht\u011bly jmenovat, kdybychom se nejmenovaly tak, jak se jmenujeme, prozradily jsme si tajemstv\u00ed, kde za \u0161kolou rostou \u010dty\u0159l\u00edstky… Nejsem si jist\u00e1, jestli mi ta fronta tehdy vadila. Dneska by mi vadila ur\u010dit\u011b. Tehdy se to asi tak ne\u0159e\u0161ilo, mo\u017en\u00e1. A dost mo\u017en\u00e1 to bylo nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto pro v\u00fdm\u011bnu informac\u00ed, ke kter\u00fdm byste se jinak dost\u00e1vali dost slo\u017eit\u011b. Pak p\u0159i\u0161la st\u0159edn\u00ed \u0161kola. Ta moje nem\u011bla vlastn\u00ed j\u00eddelnu, tak\u017ee jsme doch\u00e1zeli hned o dve\u0159e vedle spolu s d\u011btmi ze z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, a p\u0159edstavte si, ony ty d\u011bti p\u0159ed t\u0159iceti lety n\u011bjak v\u016fbec nebyly lep\u0161\u00ed ne\u017e dneska, ba naopak, \u00fapln\u011b nejrad\u011bji se bavily t\u00edm, \u017ee n\u00e1s – st\u0159edo\u0161kol\u00e1ky – ost\u0159elovaly peckami z t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e9ho kompotu, a jeden z nich dokonce vymyslel vydli\u010dkov\u00fd katapult: naberete na vidli\u010dku dostate\u010dn\u011b velkou hroudu bramborov\u00e9 ka\u0161e, zap\u0159ete prsty do vidli\u010dky jako do obl\u00e9hac\u00edho stroje a tref\u00edte st\u0159edo\u0161kol\u00e1ka nejl\u00e9pe doprost\u0159ed chlupat\u00e9ho svetru. Dobr\u00e1, tohle jsme si tenkr\u00e1t vy\u0159e\u0161ily s veden\u00edm on\u00e9 \u0161koly (v\u00e1\u017en\u011b!), ale kdy\u017e u\u017e jsme neslou\u017eily jako p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plocha pro let\u00edc\u00ed potraviny, musely jsme se vypo\u0159\u00e1dat s v\u00fdzvou jm\u00e9nem \u0161ed\u00fd bramborov\u00fd \u0161lem. Mus\u00edm uznat, \u017ee na\u0161edl\u00e1 p\u011bna na va\u0159en\u00fdch brambor\u00e1ch se stala absolutn\u00ed v\u00edt\u011bzkou moj\u00ed j\u00eddelnov\u00e9 hitpar\u00e1dy jm\u00e9nem „zav\u0159i o\u010di a sn\u011bz to, dom\u016f je daleko“ – a zat\u00edm st\u00e1le bezkonkuren\u010dn\u011b vede. Dal\u0161\u00ed lah\u016fdkou bylo ono v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 „k\u016f\u017eat\u00e9“ maso, jen\u017ee kdy\u017e m\u00e1te vl\u010d\u00ed hlad po tak trochu likvida\u010dn\u00ed \u010dtvrtletce z matiky nebo dvouhodinov\u00e9m zapeklit\u00e9m m\u00edch\u00e1n\u00ed t\u011b\u017eko identifikovateln\u00fdch chemick\u00fdch roztok\u016f, je\u0161t\u011b r\u00e1di vezmete zavd\u011bk i t\u00edm k\u016f\u017eat\u00fdm masem, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e v\u00e1m kamar\u00e1dka ochotn\u011b p\u0159enech\u00e1 i sv\u016fj kus k\u016f\u017eat\u00e9 fl\u00e1koty. Mo\u017en\u00e1 i ten \u0161ed\u00fd bramborov\u00fd \u0161lem se\u0161kr\u00e1bnete a tv\u00e1\u0159\u00edte se, \u017ee tam nikdy nebyl. Ale um\u011bli tam i dobr\u00e9 v\u011bci: \u017eemlovku, buchti\u010dky se \u0161od\u00f3 a rajskou. M\u00fdm zku\u0161enostem s hromadn\u00fdm stravov\u00e1n\u00edm ov\u0161em v\u00e9vod\u00ed – tentokr\u00e1t v kladn\u00e9m smyslu a bez ironie – vysoko\u0161kolsk\u00e1 menza. Mil\u00e9 pan\u00ed kucha\u0159ky, mysl\u00edm, \u017ee si tohle nejsp\u00ed\u0161 nep\u0159e\u010dtete, ale n\u011bjakou telepatickou po\u0161tou v\u00e1m vzkazuji, \u017ee ty va\u0161e \u0161pekov\u00e9 knedl\u00edky se zel\u00edm a cibulkou se asi nav\u017edy za\u0159adily k nejlep\u0161\u00edm j\u00eddl\u016fm, kter\u00e1 jsem kdy jedla – v\u010detn\u011b restaurac\u00ed, a nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. No a dal\u0161\u00ed m\u00e9 kroky vedly do j\u00eddelny st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9, kterou jsem za\u017eila n\u00e1sledn\u011b jako pedagog. Tam zase \u017eensk\u00e9 um\u011bly moc dobr\u00e9 pol\u00e9vky – a he\u010d, jednu jsem se tam i nau\u010dila! Kedlubnovou. Do t\u00e9 doby jsem nev\u011bd\u011bla, \u017ee existuje, a taky jsem si tam poprv\u00e9 dala chlebovou. A cibula\u010dku! Nechcete mi n\u011bjakou tu pol\u00edve\u010dku p\u0159ij\u00edt uva\u0159it dom\u016f? Dneska zase chod\u00edm do j\u00eddelny, zase jako u\u010ditel, kolem m\u011b pob\u00edhaj\u00ed prv\u0148\u00e1\u010dci a n\u011bkdy i dev\u00e1\u0165\u00e1ci a taky k n\u00e1m doch\u00e1z\u00ed i st\u0159edo\u0161kol\u00e1ci. Je n\u00e1s tam hodn\u011b a posledn\u00ed dobou si n\u00e1s rozmazluj\u00ed. Tak t\u0159eba dneska jsem pohrdla kr\u00e1l\u00edkem (zat\u00edmco p\u00ed\u0161i tento \u010dl\u00e1nek, jeden kr\u00e1l\u00ed\u010dek v prostorn\u00e9 kleci za m\u00fdmi z\u00e1dy chroup\u00e1 jablko), a kdy\u017e mi pan\u00ed kucha\u0159ka ozn\u00e1mila: „M\u00e1te sal\u00e1t“ (no jo, ob\u010das se prost\u011b zapomenu kouknout, co jsem si to vlastn\u011b objednala!!), na chv\u00edli jsem zalitovala. Sal\u00e1ty k ob\u011bdu moc \u010dasto nej\u00edd\u00e1m, jsem pro poctivou porci a klidn\u011b s knedl\u00edkem. A tak jsem si \u0159ekla: „Holka, co t\u011b to posedlo?“ Ne\u017e jsem si vzpomn\u011bla, \u017ee p\u0159ece nechci sn\u00edst kamar\u00e1da na\u0161eho Trevora (ale d\u011bti si na n\u011bm pomlask\u00e1valy!), a sklopila jsem u\u0161i (skoro jako ten n\u00e1\u0161 Trevor). Jen\u017ee p\u00e1r vte\u0159in nato jsem ochutnala n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho a pro m\u011b do t\u00e9 doby neskloubiteln\u00e9ho: \u010do\u010dkov\u00fd sal\u00e1t s kuku\u0159ic\u00ed, jablkem a hroznov\u00fdm v\u00ednem. Ano. A tyto ingredience se zasnoubily a vstoupily ve svazek p\u0159\u00edmo bo\u017esk\u00fd. Kdy\u017e si v\u0161e zasypete nahrubo strouhan\u00fdm s\u00fdrem a p\u0159id\u00e1te t\u0159eba nasekan\u00e9 mandle, mo\u017en\u00e1 mi d\u00e1te za pravdu. A\u0165 u\u017e jsou va\u0161e zku\u0161enosti s j\u00eddelnami pozitivn\u00ed, negativn\u00ed, neutr\u00e1ln\u00ed nebo \u017e\u00e1dn\u00e9, p\u0159eji va\u0161im chu\u0165ov\u00fdm poh\u00e1rk\u016fm kr\u00e1sn\u00e9 dny (i noci, pokud kon\u00e1te no\u010dn\u00ed poch\u016fzky do lednice). Kr\u00e1sn\u00e9 dny!<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-2560","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2560","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2560"}],"version-history":[{"count":31,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2560\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2597,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2560\/revisions\/2597"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2560"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2560"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2560"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/image-700x472.png\")
![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/image-2-700x466.png\")
![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/image-3-700x490.png\")