![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/20250124_142440-edited-scaled.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\nU\u017e nev\u00edm, jak se to stalo, ale jednoho odpoledne jsem si – unaven\u00e1 z toho scrollov\u00e1n\u00ed (nen\u00ed to vlastn\u011b docela p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd slovo?) – z\u010distajasna vzpomn\u011bla na podobn\u00e1 odpoledne, jen\u017ee bylo to tak d\u00e1vno… Nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. P\u0159es t\u0159icet let nazp\u011bt. <\/p>\n\n\n\n
Odpoledne jako dnes, jen jin\u00fd rok. Je\u0161t\u011b za\u010d\u00ednal devaten\u00e1ctkou. Minuty se l\u00edn\u011b p\u0159evalovaly, slun\u00ed\u010dko ospale sv\u00edtilo okny do pokoje, zrovna nebylo s k\u00fdm j\u00edt ven a v televizi bu\u010f nic ned\u00e1vali, nebo se mi ji necht\u011blo pou\u0161t\u011bt. Povalovala jsem se na posteli povle\u010den\u00e9 sv\u011btle b\u00e9\u017eov\u00fdm leskymem (kdo ho pamatuje? a pozor, st\u00e1le se vyr\u00e1b\u00ed!) a m\u016fj pohled d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zabloudil ke knihovni\u010dce. Kn\u00ed\u017eky v n\u00ed st\u00e1ly vzorn\u011b srovnan\u00e9, skryt\u00e9 za \u0161oupac\u00edm sklem, kter\u00e9 jste poka\u017ed\u00e9 cht\u011b necht\u011b ohmatali a nechali na n\u011bm sv\u00e9 otisky, kdy\u017e jste ho cht\u011bli posunout a vyt\u00e1hnout kn\u00ed\u017eku. <\/p>\n\n\n\n
Tenkr\u00e1t byla ta \u010dinnost tak samoz\u0159ejm\u00e1, nikdo ji nezpochyb\u0148oval ani nerokoval nad jej\u00edm v\u00fdznamem nebo smyslem, prost\u011b se d\u011bla. M\u011bla jsem svou elitn\u00ed skupinu d\u011btsk\u00fdch \u010di dobrodru\u017en\u00fdch knih, kter\u00fdmi jsem ob\u010das listovala „prost\u011b tak“. Necht\u011bla jsem je nikde sd\u00edlet, fotit je, ani jsem si o nich necht\u011bla s nik\u00fdm pov\u00eddat, byl to dialog mezi mnou a ti\u0161t\u011bn\u00fdmi slovy. M\u011bla jsem obl\u00edben\u00e9 pas\u00e1\u017ee, potom taky \u00faseky d\u011bje, kter\u00fdch jsem se b\u00e1la – a nen\u00ed nic neobvykl\u00e9ho, \u017ee \u010dlov\u011bk se ob\u010das boj\u00ed r\u00e1d, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e si je jist\u00fd, \u017ee mu re\u00e1ln\u011b nic nehroz\u00ed- nebo m\u011b doj\u00edmaly. Nebo jsem je tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pala, a tak jsem je \u010das od \u010dasu p\u0159e\u010detla znovu v nad\u011bji, \u017ee je tentokr\u00e1t pochop\u00edm. Pozoruhodn\u00e9 je, \u017ee si ty pas\u00e1\u017ee pamatuju dodnes. Respektive si vzpom\u00edn\u00e1m, k jak\u00fdm sc\u00e9n\u00e1m jsem se vracela v knize Madlenka a k\u016f\u0148 zlatoh\u0159\u00edv\u00e1k, Sebastian mezi lidmi, Afrodita – p\u0159\u00edb\u011bh taky o koni, nebo Mirek a spol. N\u011bkter\u00e9 sc\u00e9ny byly k pobaven\u00ed, z jin\u00fdch mrazilo. <\/p>\n\n\n\n A pak jsem na to zapomn\u011bla. Ne na ty knihy, ale \u017ee jsem tohle d\u011bl\u00e1vala. U\u017e si v\u00e1\u017en\u011b nevzpom\u00edn\u00e1m, co m\u011b pohnulo k tomu, abych tyhle vzpom\u00ednky vy\u0161antro\u010dila z pam\u011bti. Dneska jsem to po mnoha a mnoha letech zase zkusila. Volba padla na Exup\u00e9ryho No\u010dn\u00ed let. A moje pam\u011b\u0165 u\u017e nen\u00ed zdaleka tak dobr\u00e1 jako v d\u011btsk\u00fdch letech, minim\u00e1ln\u011b ne ten druh pam\u011bti, kter\u00fd zaru\u010d\u00ed, abych si pamatovala konkr\u00e9tn\u00ed sc\u00e9ny. Nebo je to n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm? Ztr\u00e1c\u00edme snad pomalu schopnost v\u017e\u00edt se do p\u0159\u00edb\u011bhu, do jednotliv\u00fdch sc\u00e9n, nelet\u011bt dop\u0159edu jako spla\u0161en\u00fd mustang a chv\u00edli setrvat, vychutnat si ten okam\u017eik? Proto\u017ee \u010dasu je p\u0159ece tak m\u00e1lo. Jist\u011b \u017ee oproti d\u011btsk\u00fdm let\u016fm m\u00e1me mnohem v\u00edc povinnost\u00ed, kter\u00e9 zkr\u00e1tka nepo\u010dkaj\u00ed (i kdy\u017e v\u00e1m n\u011bkdo bude s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i tvrdit, \u017ee pr\u00e1ce neute\u010de… ve skute\u010dnosti sp\u00ed\u0161 vy neute\u010dete p\u0159ed prac\u00ed). Stejn\u011b je ale dobr\u00e9 pod\u00edvat se n\u011bkdy na statistiky ve vlastn\u00edm mobiln\u00edm telefonu a \u0159\u00edct si: „Kolik kr\u00e1sn\u00e9ho mi toho za tuhle dobu mohla sd\u011blit n\u011bjak\u00e1 kniha, p\u0159\u00edroda, kamar\u00e1d z masa a kost\u00ed?“ <\/p>\n\n\n\n Kniha n\u00e1m m\u00e1 v\u017edycky co sd\u011blit. Ta slova budou na str\u00e1nk\u00e1ch poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ji otev\u0159eme. Jsem si jist\u00e1, \u017ee jestli va\u0161e internetov\u00e9 kroky vedly a\u017e sem, m\u00e1te doma knihy. Je jich hodn\u011b a mo\u017en\u00e1 jste n\u011bkter\u00e9 je\u0161t\u011b ani ne\u010detli, nebo \u010detli, ale ani v\u00e1m, ani t\u011bm knih\u00e1m by nevadilo, kdybyste se potkali znova. S knihou miz\u00ed pocit osam\u011blosti, pr\u00e1zdnoty a nenapln\u011bn\u00fdch minut. Slova v dobr\u00e9 knize jsou jako v\u00fd\u017eivn\u00fd ob\u011bd. N\u011bkolikavte\u0159inov\u00fd, rychle miz\u00edc\u00ed obsah je jako pr\u00e1zdn\u00e9 kalorie. Volba je na n\u00e1s. Stop scrolling… <\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1sn\u00fd den a zase p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Skoro jako v loterii: s\u00e1hni, otev\u0159i a \u010dti, bez \u00famyslu p\u0159e\u010d\u00edst to cel\u00e9 a s v\u011bdom\u00edm, \u017ees to u\u017e jednou \u010detl. Ale kdy to vlastn\u011b dneska ud\u011bl\u00e1me? A pro\u010d? A pro\u010d ne… Taky to na v\u00e1s vyskakuje? Stop scrolling… stop scrolling… n\u00e1sleduje reklama na n\u011bjakou dal\u0161\u00ed aplikaci, kter\u00e1 v\u00e1s m\u00e1 n\u011bjak re\u00e1ln\u011b obohatit – na rozhledu, v\u011bdomostech, dovednostech a podobn\u011b. Je jasn\u00e9, \u017ee je \u0159e\u010d o soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. Maj\u00ed i jasn\u00e1 pozitiva, t\u0159eba mn\u011b se po\u0161t\u011bstilo naj\u00edt p\u0159es n\u011b stejn\u011b nalad\u011bn\u00e9 lidi nebo spoustu inspirace ke tvo\u0159en\u00ed. Jenom \u010dlov\u011bk nesm\u00ed zapom\u00ednat t\u011bm lidem ob\u010das „jen tak napsat“ a v p\u0159\u00edpad\u011b tvo\u0159en\u00ed n\u011bco opravdu vyprodukovat, proto\u017ee jinak… z\u016fstanete u toho bezduch\u00e9ho scrollov\u00e1n\u00ed a tou\u017eebn\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, \u017ee tohle byste taky r\u00e1di m\u011bli doma, tohle byste si taky r\u00e1di vyrobili… jenom kdyby na to byl ten \u010das, \u017ee. Jinak se „s\u00edt\u011b“ jmenuj\u00ed se dost v\u00fdsti\u017en\u011b, proto\u017ee jak v\u00e1s lap\u00ed, jsou stejn\u011b lepkav\u00e9 a zr\u00e1dn\u00e9 jako s\u00edt\u011b pavou\u010d\u00ed. A pak v\u00e1s to m\u016f\u017ee omotat, napustit jedem a hezky vys\u00e1t. Mobiln\u00ed telefony maj\u00ed takov\u00e9 \u0161ikovn\u00e9 statistiky, ze kter\u00fdch se v\u00e1m taky m\u016f\u017ee zato\u010dit hlava, pokud se v\u00e1m „scrollov\u00e1n\u00ed“ vymklo z ruky. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b d\u00edky hl\u00e1\u0161k\u00e1m typu „stop scrolling“ se trochu zaraz\u00edm poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se p\u0159istihnu, \u017ee jezd\u00edm prstem po obrazovce, a zat\u00edmco se p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima odv\u00edj\u00ed plej\u00e1da nahodil\u00fdch obr\u00e1zk\u016f a vide\u00ed, na hodink\u00e1ch nemilosrdn\u011b odtik\u00e1v\u00e1 \u010das… a pak je ve\u010der. U\u017e nev\u00edm, jak se to stalo, ale jednoho odpoledne jsem si – unaven\u00e1 z toho scrollov\u00e1n\u00ed (nen\u00ed to vlastn\u011b docela p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd slovo?) – z\u010distajasna vzpomn\u011bla na podobn\u00e1 odpoledne, jen\u017ee bylo to tak d\u00e1vno… Nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. P\u0159es t\u0159icet let nazp\u011bt. Odpoledne jako dnes, jen jin\u00fd rok. Je\u0161t\u011b za\u010d\u00ednal devaten\u00e1ctkou. Minuty se l\u00edn\u011b p\u0159evalovaly, slun\u00ed\u010dko ospale sv\u00edtilo okny do pokoje, zrovna nebylo s k\u00fdm j\u00edt ven a v televizi bu\u010f nic ned\u00e1vali, nebo se mi ji necht\u011blo pou\u0161t\u011bt. Povalovala jsem se na posteli povle\u010den\u00e9 sv\u011btle b\u00e9\u017eov\u00fdm leskymem (kdo ho pamatuje? a pozor, st\u00e1le se vyr\u00e1b\u00ed!) a m\u016fj pohled d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zabloudil ke knihovni\u010dce. Kn\u00ed\u017eky v n\u00ed st\u00e1ly vzorn\u011b srovnan\u00e9, skryt\u00e9 za \u0161oupac\u00edm sklem, kter\u00e9 jste poka\u017ed\u00e9 cht\u011b necht\u011b ohmatali a nechali na n\u011bm sv\u00e9 otisky, kdy\u017e jste ho cht\u011bli posunout a vyt\u00e1hnout kn\u00ed\u017eku. Tenkr\u00e1t byla ta \u010dinnost tak samoz\u0159ejm\u00e1, nikdo ji nezpochyb\u0148oval ani nerokoval nad jej\u00edm v\u00fdznamem nebo smyslem, prost\u011b se d\u011bla. M\u011bla jsem svou elitn\u00ed skupinu d\u011btsk\u00fdch \u010di dobrodru\u017en\u00fdch knih, kter\u00fdmi jsem ob\u010das listovala „prost\u011b tak“. Necht\u011bla jsem je nikde sd\u00edlet, fotit je, ani jsem si o nich necht\u011bla s nik\u00fdm pov\u00eddat, byl to dialog mezi mnou a ti\u0161t\u011bn\u00fdmi slovy. M\u011bla jsem obl\u00edben\u00e9 pas\u00e1\u017ee, potom taky \u00faseky d\u011bje, kter\u00fdch jsem se b\u00e1la – a nen\u00ed nic neobvykl\u00e9ho, \u017ee \u010dlov\u011bk se ob\u010das boj\u00ed r\u00e1d, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e si je jist\u00fd, \u017ee mu re\u00e1ln\u011b nic nehroz\u00ed- nebo m\u011b doj\u00edmaly. Nebo jsem je tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pala, a tak jsem je \u010das od \u010dasu p\u0159e\u010detla znovu v nad\u011bji, \u017ee je tentokr\u00e1t pochop\u00edm. Pozoruhodn\u00e9 je, \u017ee si ty pas\u00e1\u017ee pamatuju dodnes. Respektive si vzpom\u00edn\u00e1m, k jak\u00fdm sc\u00e9n\u00e1m jsem se vracela v knize Madlenka a k\u016f\u0148 zlatoh\u0159\u00edv\u00e1k, Sebastian mezi lidmi, Afrodita – p\u0159\u00edb\u011bh taky o koni, nebo Mirek a spol. N\u011bkter\u00e9 sc\u00e9ny byly k pobaven\u00ed, z jin\u00fdch mrazilo. A pak jsem na to zapomn\u011bla. Ne na ty knihy, ale \u017ee jsem tohle d\u011bl\u00e1vala. U\u017e si v\u00e1\u017en\u011b nevzpom\u00edn\u00e1m, co m\u011b pohnulo k tomu, abych tyhle vzpom\u00ednky vy\u0161antro\u010dila z pam\u011bti. Dneska jsem to po mnoha a mnoha letech zase zkusila. Volba padla na Exup\u00e9ryho No\u010dn\u00ed let. A moje pam\u011b\u0165 u\u017e nen\u00ed zdaleka tak dobr\u00e1 jako v d\u011btsk\u00fdch letech, minim\u00e1ln\u011b ne ten druh pam\u011bti, kter\u00fd zaru\u010d\u00ed, abych si pamatovala konkr\u00e9tn\u00ed sc\u00e9ny. Nebo je to n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm? Ztr\u00e1c\u00edme snad pomalu schopnost v\u017e\u00edt se do p\u0159\u00edb\u011bhu, do jednotliv\u00fdch sc\u00e9n, nelet\u011bt dop\u0159edu jako spla\u0161en\u00fd mustang a chv\u00edli setrvat, vychutnat si ten okam\u017eik? Proto\u017ee \u010dasu je p\u0159ece tak m\u00e1lo. Jist\u011b \u017ee oproti d\u011btsk\u00fdm let\u016fm m\u00e1me mnohem v\u00edc povinnost\u00ed, kter\u00e9 zkr\u00e1tka nepo\u010dkaj\u00ed (i kdy\u017e v\u00e1m n\u011bkdo bude s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i tvrdit, \u017ee pr\u00e1ce neute\u010de… ve skute\u010dnosti sp\u00ed\u0161 vy neute\u010dete p\u0159ed prac\u00ed). Stejn\u011b je ale dobr\u00e9 pod\u00edvat se n\u011bkdy na statistiky ve vlastn\u00edm mobiln\u00edm telefonu a \u0159\u00edct si: „Kolik kr\u00e1sn\u00e9ho mi toho za tuhle dobu mohla sd\u011blit n\u011bjak\u00e1 kniha, p\u0159\u00edroda, kamar\u00e1d z masa a kost\u00ed?“ Kniha n\u00e1m m\u00e1 v\u017edycky co sd\u011blit. Ta slova budou na str\u00e1nk\u00e1ch poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ji otev\u0159eme. Jsem si jist\u00e1, \u017ee jestli va\u0161e internetov\u00e9 kroky vedly a\u017e sem, m\u00e1te doma knihy. Je jich hodn\u011b a mo\u017en\u00e1 jste n\u011bkter\u00e9 je\u0161t\u011b ani ne\u010detli, nebo \u010detli, ale ani v\u00e1m, ani t\u011bm knih\u00e1m by nevadilo, kdybyste se potkali znova. S knihou miz\u00ed pocit osam\u011blosti, pr\u00e1zdnoty a nenapln\u011bn\u00fdch minut. Slova v dobr\u00e9 knize jsou jako v\u00fd\u017eivn\u00fd ob\u011bd. N\u011bkolikavte\u0159inov\u00fd, rychle miz\u00edc\u00ed obsah je jako pr\u00e1zdn\u00e9 kalorie. Volba je na n\u00e1s. Stop scrolling… Kr\u00e1sn\u00fd den a zase p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-2862","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2862","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2862"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2862\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2866,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2862\/revisions\/2866"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2862"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2862"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2862"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/20250124_142448-700x513.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n