{"id":598,"date":"2022-07-09T10:11:04","date_gmt":"2022-07-09T08:11:04","guid":{"rendered":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/?p=598"},"modified":"2023-08-10T22:25:20","modified_gmt":"2023-08-10T20:25:20","slug":"kdyby-maliri-byli-rybami","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/?p=598","title":{"rendered":"Kdyby mal\u00ed\u0159i byli rybami…"},"content":{"rendered":"\n

Kdy\u017e se m\u011b lidi ptaj\u00ed, pro\u010d p\u00ed\u0161u knihy, napad\u00e1 m\u011b prvn\u00ed nejlogi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f: No p\u0159ece proto, abyste je vy mohli \u010d\u00edst! Jako p\u00e1dn\u00fd argument to ur\u010dit\u011b obstoj\u00ed, ale j\u00e1 sama sob\u011b kladu jinou ot\u00e1zku: pro\u010d se moje postavy \u017eiv\u00ed t\u00edm, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00ed? A pr\u00e1v\u011b proto se v my\u0161lenk\u00e1ch vrac\u00edm ke sv\u00e9 prvotin\u011b, tak trochu mysteri\u00f3zn\u00ed S\u00edti sn\u016f. Vy\u0161la v roce 2017 a jej\u00ed hlavn\u00ed hrdinka Monika se mi tak n\u011bjak sama vysypala z ruk\u00e1vu. A j\u00e1 u\u017e trochu tu\u0161\u00edm odpov\u011b\u010f na svou vlastn\u00ed ot\u00e1zku. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e \u010dtete knihu, m\u016f\u017eete se najednou proh\u00e1n\u011bt pr\u00e9ri\u00ed na ko\u0148sk\u00e9m h\u0159bet\u011b, nav\u0161t\u00edvit pravou japonskou \u010dajovnu, porazit draka nebo se st\u00e1t, co j\u00e1 v\u00edm, t\u0159eba detektivem a vy\u0159e\u0161it d\u011bsn\u011b zapeklit\u00fd p\u0159\u00edpad. Jist\u011b\u017ee to nen\u00ed doopravdy, ale knihy n\u00e1m d\u00e1vaj\u00ed mo\u017enost pro\u017e\u00edt tolik \u017eivot\u016f a p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kolik jich p\u0159e\u010dteme. Tuhle mo\u017enost n\u00e1m dop\u0159\u00e1vaj\u00ed auto\u0159i. <\/p>\n\n\n\n

N\u011bco v\u00e1m prozrad\u00edm. Toti\u017e: kdy\u017e p\u00ed\u0161u kn\u00ed\u017eku, aspo\u0148 na chv\u00edli dop\u0159\u00e1v\u00e1m stejnou mo\u017enost i sob\u011b. A tak moc d\u011bkuju, Moniko, \u017ee ses mi vysypala z ruk\u00e1vu. St\u00e1la jsem ti za z\u00e1dy, kdy\u017e jsi malovala portr\u00e9t \u017eeny, je\u017e se ti zjevila ve snu, a chv\u00e1lila jsem ka\u017ed\u00fd tah tv\u00e9ho \u0161t\u011btce.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Monika je „freelancerka“, v\u00fdtvarnice na voln\u00e9 noze, a ze v\u0161eho nejrad\u011bji ilustruje d\u011btsk\u00e9 knihy a komiksy. Je to konec konc\u016f pr\u00e1v\u011b jej\u00ed pr\u00e1ce, co ji zavede do muzea, kde poprv\u00e9 spat\u0159\u00ed ostatky Nahu.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esto jsem \u010dast\u011bji v\u00eddala reakce na Moni\u010din „vedlej\u0161\u00e1k“, kter\u00fdm je vykl\u00e1d\u00e1n\u00ed karet. Mo\u017en\u00e1 jsem mu tehdy v p\u0159\u00edb\u011bhu podv\u011bdom\u011b p\u0159isoudila v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu, ale Moni\u010din hlavn\u00ed zp\u016fsob ob\u017eivy to nen\u00ed. M\u016f\u017ee se zd\u00e1t trochu legra\u010dn\u00ed uva\u017eovat nad „povol\u00e1n\u00edm“ hlavn\u00ed postavy. No jo, ale kdy\u017e ony i ty fiktivn\u00ed postavy z n\u011b\u010deho \u017e\u00edt mus\u00ed! <\/p>\n\n\n\n

„Vzala jsem \u0161t\u011btce, vodov\u00e9 barvy a \u010dtvrtku A3, kter\u00e1 mi pro m\u016fj z\u00e1m\u011br zcela sta\u010dila, a pustila se do d\u00edla. Kdy\u017e se tedy nem\u00e1m b\u00e1t nezn\u00e1m\u00e9ho, nech\u00e1m vzpom\u00ednku, a\u0165 vede mou ruku.“ (S\u00ed\u0165 sn\u016f, s. 80)<\/em><\/p>\n\n\n\n

Tak pro\u010d zrovna ilustr\u00e1torka? P\u0159ece jsem ji mohla poslat do muzea jen tak, ostatn\u011b m\u00e1 dv\u011b mal\u00e9 nete\u0159e, kter\u00e9 jako hodn\u00e1 teta mohla vz\u00edt na nau\u010dnou v\u00fdpravu do prav\u011bku. J\u00e1 jsem ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu cht\u011bla, aby Monika byla v\u00fdtvarn\u00edk. <\/p>\n\n\n\n

Lidi\u010dky, j\u00e1 toti\u017e doopravdy miluju v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee j\u00e1 du\u0161\u00ed opravdick\u00fd mal\u00ed\u0159 nejsem, navzdory shov\u00edvav\u00e9 chv\u00e1le a milosrdn\u00fdm lajk\u016fm, kdy\u017e n\u011bco namatl\u00e1m a vystav\u00edm si to kdesi na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. \u010clov\u011bk mus\u00ed zn\u00e1t svoje limity. Na druhou stranu jsem schopna st\u00e1t n\u011bkolik (mnoho) minut p\u0159ed obrazem, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e je takhle t\u0159eba kubistick\u00fd nebo impresionistick\u00fd nebo secesn\u00ed. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m \u017easnout. <\/p>\n\n\n\n

M\u016f\u017ee to b\u00fdt klidn\u011b i v\u00fdstava d\u011btsk\u00fdch v\u00fdkres\u016f. M\u00e1lokdy projdu kolem vystaven\u00e9ho obr\u00e1zku bez pov\u0161imnut\u00ed. Cestou na rodi\u010dovsk\u00e9 sch\u016fzky jsem pravideln\u011b bloumala po \u0161koln\u00ed chodb\u011b a okukovala, co dok\u00e1\u017ee d\u011btsk\u00e1 ruka veden\u00e1 fantazi\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Bratranec moj\u00ed kamar\u00e1dky j\u00ed kdysi v\u011bnoval mal\u00fd obr\u00e1zek, dvoubarevnou perokresbu s n\u00e1zvem „Sbl\u00ed\u017een\u00ed dvou s\u00fdr\u016f“. Kamar\u00e1dka si ji pov\u011bsila nad postel a j\u00e1 jsem ten mal\u00fd kreslen\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, vm\u011bstnan\u00fd do n\u011bkolika mal\u00fdch ok\u00e9nek, sledovala s n\u011bmou fascinac\u00ed. Na ka\u017ed\u00e9m tahu jsem vid\u011bla, \u017ee jej provedla talentovan\u00e1 ruka.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem chodila na z\u00e1kladku a potom na st\u0159edn\u00ed, nez\u0159\u00eddka jsem za\u017eila tu hroznou frustraci, kdy\u017e jsem si sedla se \u0161t\u011btci a temperami a cht\u011bla, opravdu moc cht\u011bla namalovat abstraktn\u00ed obraz, ale poka\u017ed\u00e9 vzniklo barevn\u011b i tvarov\u011b nezda\u0159en\u00e9 cosi. Kdyby mal\u00ed\u0159i byli rybami a malov\u00e1n\u00ed vodou, a naopak spisovatel\u00e9 byli pt\u00e1ky a knihy vzduchem, pak je mi jasn\u00e9, \u017ee jsem se narodila jako pt\u00e1k. <\/p>\n\n\n\n

Pozorov\u00e1n\u00ed mi jde ale moc dob\u0159e. Ve V\u00eddni jsem se v jedn\u00e9 uli\u010dce zastavila nad ka\u017ed\u00fdm v\u00fdtvarn\u00fdm ztv\u00e1rn\u011bn\u00edm znamen\u00ed zv\u011brokruhu, kter\u00e9 tam nechali studenti nebo mo\u017en\u00e1 pouli\u010dn\u00ed um\u011blci. V N\u00e1rodn\u00ed galerii v Praze jsem schopn\u00e1 z\u00edrat na zar\u00e1movan\u00e1 pl\u00e1tna tak dlouho, dokud m\u011b odtamtud nevy\u017eene hlad a \u017e\u00edze\u0148. Kdy\u017e m\u011bl Emil Filla je\u0161t\u011b svou v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 na z\u00e1mku Peruc, visela jsem o\u010dima na jeho ob\u0159\u00edch kubistick\u00fdch v\u00fdjevech, a tot\u00e9\u017e se d\u011blo na v\u00fdstav\u011b v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl v Terez\u00edn\u011b. D\u00edv\u00e1m se na obraz a pluju s proudem. Gustav Klimt m\u011b un\u00e1\u0161\u00ed do \u0159\u00ed\u0161e m\u00edrn\u011b dekadentn\u00edch sn\u016f, Pablo Picasso m\u011b nut\u00ed d\u00edvat se na v\u011bci z mnoha stran, Claude Monet m\u011b u\u010d\u00ed vid\u011bt rozkvetl\u00e1 luka a v\u00fdchody slunce jako hotov\u00e9 obrazy. <\/p>\n\n\n\n

Jsem r\u00e1da za v\u0161echny, kdo jsou ochotn\u00ed obtisknout sv\u00e9 nad\u00e1n\u00ed na pl\u00e1tno, pap\u00edr nebo t\u0159eba d\u0159ev\u011bnou desku. Klidn\u011b i na monitor po\u010d\u00edta\u010de.<\/p>\n\n\n\n

„P\u0159ekvapovalo m\u011b, jak zlehka to jde, bez jak\u00e9koli p\u0159edlohy klouzal \u0161t\u011btec po \u010dtvrtce a p\u0159ede mnou se zjevovaly nejd\u0159\u00edve kontury obli\u010deje…“ (S\u00ed\u0165 sn\u016f, s. 80)<\/p>\n\n\n\n

Nikdy ze m\u011b nebude opravdov\u00fd mal\u00ed\u0159, a to si trouf\u00e1m tvrdit i navzdory r\u010den\u00ed „Nikdy ne\u0159\u00edkej nikdy“. V\u017edycky budu ale vd\u011b\u010dn\u00fdm obdivovatelem v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed. A\u010d jako tv\u016frce nem\u00e1m \u017e\u00e1bry, a tud\u00ed\u017e nemohu \u017e\u00edt pod vodou, v\u017edycky budu shora, ze vzduchu, obdivovat zlat\u00e9 rybky, delf\u00edny a velryby. Jde v\u00e1m to v t\u00e9 vod\u011b skv\u011ble, jste \u00fa\u017easn\u00ed a m\u00e1te m\u016fj neskonal\u00fd obdiv.<\/p>\n\n\n\n

\n
\"\"
Petr Brandl, Simeon s Je\u017e\u00ed\u0161kem<\/mark><\/strong><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Emil Filla, Z\u00e1pas Herakla s kithaironsk\u00fdm lvem<\/mark><\/strong><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"
Pouli\u010dn\u00ed obr\u00e1zky ve V\u00eddni<\/mark><\/strong><\/figcaption><\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdy\u017e se m\u011b lidi ptaj\u00ed, pro\u010d p\u00ed\u0161u knihy, napad\u00e1 m\u011b prvn\u00ed nejlogi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f: No p\u0159ece proto, abyste je vy mohli \u010d\u00edst! Jako p\u00e1dn\u00fd argument to ur\u010dit\u011b obstoj\u00ed, ale j\u00e1 sama sob\u011b kladu jinou ot\u00e1zku: pro\u010d se moje postavy \u017eiv\u00ed t\u00edm, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00ed? A pr\u00e1v\u011b proto se v my\u0161lenk\u00e1ch vrac\u00edm ke sv\u00e9 prvotin\u011b, tak trochu mysteri\u00f3zn\u00ed S\u00edti sn\u016f. Vy\u0161la v roce 2017 a jej\u00ed hlavn\u00ed hrdinka Monika se mi tak n\u011bjak sama vysypala z ruk\u00e1vu. A j\u00e1 u\u017e trochu tu\u0161\u00edm odpov\u011b\u010f na svou vlastn\u00ed ot\u00e1zku. Kdy\u017e \u010dtete knihu, m\u016f\u017eete se najednou proh\u00e1n\u011bt pr\u00e9ri\u00ed na ko\u0148sk\u00e9m h\u0159bet\u011b, nav\u0161t\u00edvit pravou japonskou \u010dajovnu, porazit draka nebo se st\u00e1t, co j\u00e1 v\u00edm, t\u0159eba detektivem a vy\u0159e\u0161it d\u011bsn\u011b zapeklit\u00fd p\u0159\u00edpad. Jist\u011b\u017ee to nen\u00ed doopravdy, ale knihy n\u00e1m d\u00e1vaj\u00ed mo\u017enost pro\u017e\u00edt tolik \u017eivot\u016f a p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kolik jich p\u0159e\u010dteme. Tuhle mo\u017enost n\u00e1m dop\u0159\u00e1vaj\u00ed auto\u0159i. N\u011bco v\u00e1m prozrad\u00edm. Toti\u017e: kdy\u017e p\u00ed\u0161u kn\u00ed\u017eku, aspo\u0148 na chv\u00edli dop\u0159\u00e1v\u00e1m stejnou mo\u017enost i sob\u011b. A tak moc d\u011bkuju, Moniko, \u017ee ses mi vysypala z ruk\u00e1vu. St\u00e1la jsem ti za z\u00e1dy, kdy\u017e jsi malovala portr\u00e9t \u017eeny, je\u017e se ti zjevila ve snu, a chv\u00e1lila jsem ka\u017ed\u00fd tah tv\u00e9ho \u0161t\u011btce. Monika je „freelancerka“, v\u00fdtvarnice na voln\u00e9 noze, a ze v\u0161eho nejrad\u011bji ilustruje d\u011btsk\u00e9 knihy a komiksy. Je to konec konc\u016f pr\u00e1v\u011b jej\u00ed pr\u00e1ce, co ji zavede do muzea, kde poprv\u00e9 spat\u0159\u00ed ostatky Nahu. P\u0159esto jsem \u010dast\u011bji v\u00eddala reakce na Moni\u010din „vedlej\u0161\u00e1k“, kter\u00fdm je vykl\u00e1d\u00e1n\u00ed karet. Mo\u017en\u00e1 jsem mu tehdy v p\u0159\u00edb\u011bhu podv\u011bdom\u011b p\u0159isoudila v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu, ale Moni\u010din hlavn\u00ed zp\u016fsob ob\u017eivy to nen\u00ed. M\u016f\u017ee se zd\u00e1t trochu legra\u010dn\u00ed uva\u017eovat nad „povol\u00e1n\u00edm“ hlavn\u00ed postavy. No jo, ale kdy\u017e ony i ty fiktivn\u00ed postavy z n\u011b\u010deho \u017e\u00edt mus\u00ed! „Vzala jsem \u0161t\u011btce, vodov\u00e9 barvy a \u010dtvrtku A3, kter\u00e1 mi pro m\u016fj z\u00e1m\u011br zcela sta\u010dila, a pustila se do d\u00edla. Kdy\u017e se tedy nem\u00e1m b\u00e1t nezn\u00e1m\u00e9ho, nech\u00e1m vzpom\u00ednku, a\u0165 vede mou ruku.“ (S\u00ed\u0165 sn\u016f, s. 80) Tak pro\u010d zrovna ilustr\u00e1torka? P\u0159ece jsem ji mohla poslat do muzea jen tak, ostatn\u011b m\u00e1 dv\u011b mal\u00e9 nete\u0159e, kter\u00e9 jako hodn\u00e1 teta mohla vz\u00edt na nau\u010dnou v\u00fdpravu do prav\u011bku. J\u00e1 jsem ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu cht\u011bla, aby Monika byla v\u00fdtvarn\u00edk. Lidi\u010dky, j\u00e1 toti\u017e doopravdy miluju v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed. Moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee j\u00e1 du\u0161\u00ed opravdick\u00fd mal\u00ed\u0159 nejsem, navzdory shov\u00edvav\u00e9 chv\u00e1le a milosrdn\u00fdm lajk\u016fm, kdy\u017e n\u011bco namatl\u00e1m a vystav\u00edm si to kdesi na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. \u010clov\u011bk mus\u00ed zn\u00e1t svoje limity. Na druhou stranu jsem schopna st\u00e1t n\u011bkolik (mnoho) minut p\u0159ed obrazem, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e je takhle t\u0159eba kubistick\u00fd nebo impresionistick\u00fd nebo secesn\u00ed. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m \u017easnout. M\u016f\u017ee to b\u00fdt klidn\u011b i v\u00fdstava d\u011btsk\u00fdch v\u00fdkres\u016f. M\u00e1lokdy projdu kolem vystaven\u00e9ho obr\u00e1zku bez pov\u0161imnut\u00ed. Cestou na rodi\u010dovsk\u00e9 sch\u016fzky jsem pravideln\u011b bloumala po \u0161koln\u00ed chodb\u011b a okukovala, co dok\u00e1\u017ee d\u011btsk\u00e1 ruka veden\u00e1 fantazi\u00ed. Bratranec moj\u00ed kamar\u00e1dky j\u00ed kdysi v\u011bnoval mal\u00fd obr\u00e1zek, dvoubarevnou perokresbu s n\u00e1zvem „Sbl\u00ed\u017een\u00ed dvou s\u00fdr\u016f“. Kamar\u00e1dka si ji pov\u011bsila nad postel a j\u00e1 jsem ten mal\u00fd kreslen\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, vm\u011bstnan\u00fd do n\u011bkolika mal\u00fdch ok\u00e9nek, sledovala s n\u011bmou fascinac\u00ed. Na ka\u017ed\u00e9m tahu jsem vid\u011bla, \u017ee jej provedla talentovan\u00e1 ruka. Kdy\u017e jsem chodila na z\u00e1kladku a potom na st\u0159edn\u00ed, nez\u0159\u00eddka jsem za\u017eila tu hroznou frustraci, kdy\u017e jsem si sedla se \u0161t\u011btci a temperami a cht\u011bla, opravdu moc cht\u011bla namalovat abstraktn\u00ed obraz, ale poka\u017ed\u00e9 vzniklo barevn\u011b i tvarov\u011b nezda\u0159en\u00e9 cosi. Kdyby mal\u00ed\u0159i byli rybami a malov\u00e1n\u00ed vodou, a naopak spisovatel\u00e9 byli pt\u00e1ky a knihy vzduchem, pak je mi jasn\u00e9, \u017ee jsem se narodila jako pt\u00e1k. Pozorov\u00e1n\u00ed mi jde ale moc dob\u0159e. Ve V\u00eddni jsem se v jedn\u00e9 uli\u010dce zastavila nad ka\u017ed\u00fdm v\u00fdtvarn\u00fdm ztv\u00e1rn\u011bn\u00edm znamen\u00ed zv\u011brokruhu, kter\u00e9 tam nechali studenti nebo mo\u017en\u00e1 pouli\u010dn\u00ed um\u011blci. V N\u00e1rodn\u00ed galerii v Praze jsem schopn\u00e1 z\u00edrat na zar\u00e1movan\u00e1 pl\u00e1tna tak dlouho, dokud m\u011b odtamtud nevy\u017eene hlad a \u017e\u00edze\u0148. Kdy\u017e m\u011bl Emil Filla je\u0161t\u011b svou v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 na z\u00e1mku Peruc, visela jsem o\u010dima na jeho ob\u0159\u00edch kubistick\u00fdch v\u00fdjevech, a tot\u00e9\u017e se d\u011blo na v\u00fdstav\u011b v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl v Terez\u00edn\u011b. D\u00edv\u00e1m se na obraz a pluju s proudem. Gustav Klimt m\u011b un\u00e1\u0161\u00ed do \u0159\u00ed\u0161e m\u00edrn\u011b dekadentn\u00edch sn\u016f, Pablo Picasso m\u011b nut\u00ed d\u00edvat se na v\u011bci z mnoha stran, Claude Monet m\u011b u\u010d\u00ed vid\u011bt rozkvetl\u00e1 luka a v\u00fdchody slunce jako hotov\u00e9 obrazy. Jsem r\u00e1da za v\u0161echny, kdo jsou ochotn\u00ed obtisknout sv\u00e9 nad\u00e1n\u00ed na pl\u00e1tno, pap\u00edr nebo t\u0159eba d\u0159ev\u011bnou desku. Klidn\u011b i na monitor po\u010d\u00edta\u010de. „P\u0159ekvapovalo m\u011b, jak zlehka to jde, bez jak\u00e9koli p\u0159edlohy klouzal \u0161t\u011btec po \u010dtvrtce a p\u0159ede mnou se zjevovaly nejd\u0159\u00edve kontury obli\u010deje…“ (S\u00ed\u0165 sn\u016f, s. 80) Nikdy ze m\u011b nebude opravdov\u00fd mal\u00ed\u0159, a to si trouf\u00e1m tvrdit i navzdory r\u010den\u00ed „Nikdy ne\u0159\u00edkej nikdy“. V\u017edycky budu ale vd\u011b\u010dn\u00fdm obdivovatelem v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed. A\u010d jako tv\u016frce nem\u00e1m \u017e\u00e1bry, a tud\u00ed\u017e nemohu \u017e\u00edt pod vodou, v\u017edycky budu shora, ze vzduchu, obdivovat zlat\u00e9 rybky, delf\u00edny a velryby. Jde v\u00e1m to v t\u00e9 vod\u011b skv\u011ble, jste \u00fa\u017easn\u00ed a m\u00e1te m\u016fj neskonal\u00fd obdiv.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-598","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/598","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=598"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/598\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1652,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/598\/revisions\/1652"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=598"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=598"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=598"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}