![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/07\/IMG_20220717_173422-01-700x933.jpeg\")
Vzpom\u00edn\u00e1m na d\u00e1vn\u00e9 \u010dasy, dneska u\u017e tak\u0159ka zahalen\u00e9 z\u00e1vojem dlouhov\u011bkosti. Doba se zm\u011bnila, spole\u010dnost se zm\u011bnila, my jsme se zm\u011bnili. Na\u0161\u00edm \u017eivotem skrz naskrz prolezly technologie, tempo \u017eivota se zrychlilo. A co na to hmyz? Furt opyluje, bzu\u010d\u00ed, p\u0159ist\u00e1v\u00e1 a zase vzl\u00e9t\u00e1. Ne, v\u00e1\u017en\u011b se te\u010f nemus\u00edte lekat z\u00e1chvat\u016f bezb\u0159eh\u00e9 nostalgie a na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed na to, jak je to dneska stra\u0161n\u00fd, proto\u017ee to kdysi bylo hrozn\u011b skv\u011bl\u00fd. Proto\u017ee, v\u00edte… Ta louka, ta je tady po\u0159\u00e1d – byla tu za toho b\u00e1jn\u00e9ho tehdy a je tady i dnes. <\/p>\n\n\n\n
Te\u010f se pokus\u00edm vz\u00edt pomyslnou zahradnickou l\u017e\u00edci, vydloubnout dne\u0161n\u00ed, zmodernizovanou a digitalizovanou formu sv\u00e9ho j\u00e1 a p\u0159esadit ji zp\u00e1tky tam, do toho „kdysi“. Pozor, film pro pam\u011btn\u00edky za\u010d\u00edn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Le\u017e\u00edm na dece na dlouh\u00e9m a \u0161irok\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed na\u0161\u00edm panel\u00e1kem, jsem tam s mamkou a vedle n\u00e1s na jin\u00e9 dece sed\u00ed sousedovic hol\u010di\u010dka Jani\u010dka, o p\u00e1r let mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. J\u00e1 m\u00e1m natahovac\u00ed hopsac\u00ed ku\u0159\u00e1tko a Jani\u010dka je\u0161t\u011b neum\u00ed moc mluvit a \u0159\u00edk\u00e1 mu „koko“. J\u00e1 to ku\u0159\u00e1tko schv\u00e1ln\u011b natahuju, aby se Jani\u010dka o to v\u00edc chechtala. Mamka se vedle m\u011b opaluje a j\u00e1… kouk\u00e1m na mraky. Vid\u00edm b\u00edlou \u010d\u00e1ru, kter\u00e1 na blankytn\u00e9 obloze z\u016fstala po trysk\u00e1\u010di, a u\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b zji\u0161\u0165uju, \u017ee kdy\u017e si kolem o\u010d\u00ed ud\u011bl\u00e1m z prst\u016f ohr\u00e1dku a nevid\u00edm nic jin\u00e9ho ne\u017e modr\u00e9 nebe a tu \u010d\u00e1ru, jsem lapena do moci optick\u00e9ho klamu, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b neum\u00edm pojmenovat. Ta b\u00edl\u00e1 \u010d\u00e1ra na nebi se zd\u00e1 bu\u010f tak daleko, jak ve skute\u010dnosti je, anebo tak bl\u00edzko, \u017ee bych uv\u011b\u0159ila, \u017ee se mi p\u0159ed o\u010dima t\u00e1hne b\u00edl\u00e1 pr\u00e1deln\u00ed \u0161\u0148\u016fra a j\u00e1 si na ni m\u016f\u017eu s\u00e1hnout. <\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1deln\u00ed \u0161\u0148\u016fry tu jsou i doopravdy. Jsou nata\u017een\u00e9 na spole\u010dn\u00fdch venkovn\u00edch kovov\u00fdch su\u0161\u00e1c\u00edch, lidi si sem nos\u00ed cel\u00e9 \u0161kopky pr\u00e1dla, v\u011b\u0161\u00ed ho tu a odpoledne ho zase sb\u00edraj\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
A pak kouk\u00e1m zase na mraky a c\u00edt\u00edm z nich v\u016fni d\u00e1lek, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kam asi dopluj\u00ed, jak r\u00e1da bych si na n\u011b nastoupila jako na jezd\u00edc\u00ed schody, kter\u00e9 miluju, a ony by m\u011b odnesly do n\u011bjak\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9, exotick\u00e9 zem\u011b. A ta p\u0159edstava ve mn\u011b vyvol\u00e1 vzpom\u00ednku na poh\u00e1dkov\u00fd l\u00e9taj\u00edc\u00ed koberec, v\u011bc, kterou jsem poka\u017ed\u00e9 obdivovala a u kter\u00e9 jsem litovala, \u017ee v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b neexistuje. A tak si pluju na mraku… Mo\u017en\u00e1 na chv\u00edli usnu, probud\u00ed m\u011b bzu\u010d\u00edc\u00ed v\u010dela nebo mamka, kter\u00e1 na m\u011b promluv\u00ed, a kdy\u017e si promnu o\u010di, vid\u00edm \u017elutou kyti\u010dku, kter\u00e9 tehdy je\u0161t\u011b nespr\u00e1vn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m pantofl\u00ed\u010dek a je mi to \u00fapln\u011b jedno. Je to \u010di\u010dorka, ale to v\u00ed moje dne\u0161n\u00ed j\u00e1. Pro moje tehdej\u0161\u00ed j\u00e1 je to pantofl\u00ed\u010dek, a o kus d\u00e1l kvete r\u016f\u017eov\u00fd jetel a jitrocel, ne kopinat\u00fd, n\u00fdbr\u017e ten druh\u00fd, s \u0161ir\u0161\u00edmi listy, kter\u00fdm kdy\u017e odtrhnete „stopku“, z\u016fstanou z nich tr\u010det nitky, vy je spo\u010d\u00edt\u00e1te a pozn\u00e1te, kolik budete m\u00edt d\u011bt\u00ed. Co na tom, \u017ee v\u00e1m jitrocel tentokr\u00e1t uk\u00e1zal jin\u00fd po\u010det potomk\u016f ne\u017e minul\u00fd t\u00fdden; je to z\u00e1bava. A pak taky sedmikr\u00e1sky. M\u016f\u017eete podle jejich okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f po\u010d\u00edtat „m\u00e1 m\u011b r\u00e1d, nem\u00e1 m\u011b r\u00e1d“.<\/p>\n\n\n\n
A jestli jste si vzali s sebou prov\u00e1zek, m\u016f\u017eete hr\u00e1t na prstech p\u0159eb\u00edranou. Nebo nemus\u00edte d\u011blat nic. <\/p>\n\n\n\n
Je\u0161t\u011b o kus d\u00e1l hrajou na louce postar\u0161\u00ed d\u00e1my karty, kanastu. Jsou tam poka\u017ed\u00e9, maj\u00ed na sob\u011b plavky, le\u017e\u00ed na b\u0159i\u0161e, jsou op\u00e1len\u00e9 do hn\u011bda a v\u0161echny maj\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 vlasy. Tenkr\u00e1t jsem nech\u00e1pala, \u017ee je to po\u0159\u00e1d bav\u00ed, le\u017eet takhle ve t\u0159ech nebo ve \u010dty\u0159ech na dek\u00e1ch, p\u00edt kafe, do kter\u00e9ho se op\u00edr\u00e1 slunce, a mastit cel\u00e9 dny karty, a p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem, jestli na tom dlouh\u00e9m a \u0161irok\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed panel\u00e1kem budu taky jednou le\u017eet se sv\u00fdmi k\u00e1mo\u0161kami, a\u017e budu star\u0161\u00ed, a jestli budeme mastit karty. Dneska u\u017e tu odpov\u011b\u010f zn\u00e1m: ne. <\/p>\n\n\n\n
Nebo jo? Co nen\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/p>\n\n\n\n
Jak moc blb\u00e9 je sednout si na deku na tr\u00e1vu a ned\u011blat tam prost\u011b nic? Nebo tam jenom hr\u00e1t karty? Budou se po v\u00e1s ohl\u00ed\u017eet lid\u00e9, kte\u0159\u00ed tam na cest\u011b ven\u010d\u00ed psy, nebo b\u011b\u017eci, kte\u0159\u00ed si tam zlep\u0161uj\u00ed svoje minuty na kilometr? Bude si n\u011bkdo \u0165ukat na \u010delo? A z\u00e1le\u017e\u00ed na tom vlastn\u011b?<\/p>\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/07\/IMG_20220718_153816-700x818.jpg\")
P\u0159ed p\u00e1r dny jsem \u0161la kolem obrovsk\u00e9 louky, v\u00edcem\u00e9n\u011b n\u00e1hodou. Byla mezi dv\u011bma obd\u011blan\u00fdmi poli. Jej\u00edm st\u0159edem vedla vy\u0161lapan\u00e1 p\u011b\u0161inka od lid\u00ed, co si tudy zkracuj\u00ed cestu z vesnice do ba\u017eantnice a k \u0159ece, p\u0159\u00edpadn\u011b do vedlej\u0161\u00ed vesnice. A p\u0159esn\u011b tam jsem se zastavila a najednou jsem nemohla j\u00edt d\u00e1l, proto\u017ee m\u011b doslova pohltila ta kr\u00e1sa a klid. Krom\u011b kombajnu n\u011bkde v d\u00e1lce byl sly\u0161et jen zp\u011bv pt\u00e1k\u016f, vrz\u00e1n\u00ed saran\u010dat, bzu\u010den\u00ed v\u010del a \u010dmel\u00e1k\u016f, a jednou se vzdu\u0161n\u00fdm prostorem prohnala naspeedovan\u00e1 beru\u0161ka. <\/p>\n\n\n\n
Kvetly tam kytky, dol\u00e9hal sem \u0161t\u011bkot ps\u016f z vesnice, jej\u00ed\u017e st\u0159echy a ploty prosv\u00edtaly mezi nedalek\u00fdmi b\u0159\u00edzami, duby a smute\u010dn\u00edmi vrbami, o kus d\u00e1l na obloze krou\u017eilo k\u00e1n\u011b a ob\u010das tudy prolet\u011bl holub h\u0159ivn\u00e1\u010d, jinak… nic. Nic a v\u0161echno. <\/p>\n\n\n\n
Ne\u0161la jsem d\u00e1l, proto\u017ee se mi p\u0159ipomn\u011bl zapomenutej sv\u011bt. Kousek jsem popo\u0161la, na\u0161la si m\u00edsto, kam \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee slo\u017eit zadek i bez deky, a cestou mi p\u0159ed nohama uskakovaly vodotrysky lu\u010dn\u00edch kobylek a mal\u00fdch zelen\u00fdch saran\u010dat. A teprve kdy\u017e jsem si sedla, tak to za\u010dalo. Ne – omyl, to za\u010dalo jenom pro m\u011b, d\u011blo se to tam toti\u017e celou dobu. \u00dapln\u00e1 plej\u00e1da \u017eivota. V tom nudn\u00fdm nic, kde nebyla elektrika, rychl\u00fd ob\u010derstven\u00ed s klimo\u0161kou ani pe\u010dliv\u011b chl\u00f3rovanej baz\u00e9n, se toho d\u011blo tolik, \u017ee jsem nev\u011bd\u011bla, kam d\u0159\u00edv koukat. Ob\u010das pro\u0161el pejska\u0159 a j\u00e1 litovala, \u017ee nem\u00e1m tu deku.<\/p>\n\n\n\n
Druhej den jsem se tam vr\u00e1tila – i s dekou. Pro\u010d p\u00ed\u0161u najednou nespisovn\u011b? Proto\u017ee jsem si v t\u00e9 chv\u00edli nemusela na nic hr\u00e1t, nemusela jsem hl\u00eddat, jak vypad\u00e1m, co \u0159\u00edk\u00e1m, jestli m\u00e1m dobr\u00fd sv\u011btlo a jestli mi n\u011bco neute\u010de. Ut\u00edkalo v\u0161echno ka\u017edou vte\u0159inu a z\u00e1rove\u0148 to tam v\u0161echno po\u0159\u00e1d bylo, a j\u00e1 koukala na ten hmyz a obdivovala ten jejich sv\u011bt, kterej tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pu, koukala jsem se v\u010dele do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco ona na m\u011b tot\u00e1ln\u011b ka\u0161lala a d\u011blala si svoje, sledovala jsem, jak\u00fd m\u00e1 saran\u010de par\u00e1dn\u00ed stehna a \u017ee p\u0159ipom\u00ednaj obiln\u00fd klasy. <\/p>\n\n\n\n
A nad hlavou mi po\u0159\u00e1d pluly ty mraky a j\u00e1 si zase vzpomn\u011bla na l\u00e9taj\u00edc\u00ed koberec, co by v\u00e1s odnesl do dalek\u00fdch kraj\u016f. Na chv\u00edli jsem i usnula, a kdy\u017e jsem otev\u0159ela o\u010di, vid\u011bla jsem zelen\u00e1 st\u00e9bla tr\u00e1vy. Chv\u00edli jsem si dovolila b\u00fdt neproduktivn\u00ed, nic ne\u010d\u00edst, nic nelovit na internetu, nic se neu\u010dit, jenom si tak prost\u011b existovat a pozorovat, jak kolem plyne sv\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e p\u00ed\u0161u tenhle \u010dl\u00e1nek, u\u017e nejsem na louce, zato louka je tam po\u0159\u00e1d a bude tam tak dlouho, dokud z n\u00ed n\u011bkdo v r\u00e1mci produktivity a efektivity neud\u011bl\u00e1 pole, nebo tam nezavede in\u017een\u00fdrsk\u00e9 s\u00edt\u011b a nep\u0159em\u011bn\u00ed ji ve stavebn\u00ed parcelu. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsem to stihla. <\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
P\u0159edem upozor\u0148uji, \u017ee tento \u010dl\u00e1nek je ps\u00e1n z pohledu m\u011b\u0161\u0165\u00e1ka. Mo\u017en\u00e1 na venkov\u011b prosed\u00edte na louce cel\u00e9 dny nebo pat\u0159\u00edte k t\u011bm vz\u00e1cn\u00fdm druh\u016fm m\u011b\u0161\u0165\u00e1k\u016f, kter\u00e9 nejsou chr\u00e1n\u011bny \u017e\u00e1dnou organizac\u00ed pro z\u00e1chranu ohro\u017een\u00fdch druh\u016f. Tak jo, pus\u0165me se do toho. Pro\u010d si vlastn\u011b lidi nechod\u00ed sednout na louku? Nemaj\u00ed \u010das? Nebav\u00ed je to tam? Nen\u00ed tam rychl\u00e9 ob\u010derstven\u00ed ani voda ke koup\u00e1n\u00ed, nelze si tam nab\u00edt mobil ani se tam zabavit na interaktivn\u00edm panelu, a co h\u016f\u0159, lezou tam mravenci a l\u00e9t\u00e1 tam spousta dot\u011brn\u00e9ho hmyzu. Nebo… je to lidem prost\u011b tak n\u011bjak blb\u00fd? Mo\u017en\u00e1 jim p\u0159ipad\u00e1, \u017ee se tam nic ned\u011bje, tud\u00ed\u017e je tam d\u011bsn\u00e1 nuda. Vzpom\u00edn\u00e1m na d\u00e1vn\u00e9 \u010dasy, dneska u\u017e tak\u0159ka zahalen\u00e9 z\u00e1vojem dlouhov\u011bkosti. Doba se zm\u011bnila, spole\u010dnost se zm\u011bnila, my jsme se zm\u011bnili. Na\u0161\u00edm \u017eivotem skrz naskrz prolezly technologie, tempo \u017eivota se zrychlilo. A co na to hmyz? Furt opyluje, bzu\u010d\u00ed, p\u0159ist\u00e1v\u00e1 a zase vzl\u00e9t\u00e1. Ne, v\u00e1\u017en\u011b se te\u010f nemus\u00edte lekat z\u00e1chvat\u016f bezb\u0159eh\u00e9 nostalgie a na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed na to, jak je to dneska stra\u0161n\u00fd, proto\u017ee to kdysi bylo hrozn\u011b skv\u011bl\u00fd. Proto\u017ee, v\u00edte… Ta louka, ta je tady po\u0159\u00e1d – byla tu za toho b\u00e1jn\u00e9ho tehdy a je tady i dnes. Te\u010f se pokus\u00edm vz\u00edt pomyslnou zahradnickou l\u017e\u00edci, vydloubnout dne\u0161n\u00ed, zmodernizovanou a digitalizovanou formu sv\u00e9ho j\u00e1 a p\u0159esadit ji zp\u00e1tky tam, do toho „kdysi“. Pozor, film pro pam\u011btn\u00edky za\u010d\u00edn\u00e1. Le\u017e\u00edm na dece na dlouh\u00e9m a \u0161irok\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed na\u0161\u00edm panel\u00e1kem, jsem tam s mamkou a vedle n\u00e1s na jin\u00e9 dece sed\u00ed sousedovic hol\u010di\u010dka Jani\u010dka, o p\u00e1r let mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. J\u00e1 m\u00e1m natahovac\u00ed hopsac\u00ed ku\u0159\u00e1tko a Jani\u010dka je\u0161t\u011b neum\u00ed moc mluvit a \u0159\u00edk\u00e1 mu „koko“. J\u00e1 to ku\u0159\u00e1tko schv\u00e1ln\u011b natahuju, aby se Jani\u010dka o to v\u00edc chechtala. Mamka se vedle m\u011b opaluje a j\u00e1… kouk\u00e1m na mraky. Vid\u00edm b\u00edlou \u010d\u00e1ru, kter\u00e1 na blankytn\u00e9 obloze z\u016fstala po trysk\u00e1\u010di, a u\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b zji\u0161\u0165uju, \u017ee kdy\u017e si kolem o\u010d\u00ed ud\u011bl\u00e1m z prst\u016f ohr\u00e1dku a nevid\u00edm nic jin\u00e9ho ne\u017e modr\u00e9 nebe a tu \u010d\u00e1ru, jsem lapena do moci optick\u00e9ho klamu, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b neum\u00edm pojmenovat. Ta b\u00edl\u00e1 \u010d\u00e1ra na nebi se zd\u00e1 bu\u010f tak daleko, jak ve skute\u010dnosti je, anebo tak bl\u00edzko, \u017ee bych uv\u011b\u0159ila, \u017ee se mi p\u0159ed o\u010dima t\u00e1hne b\u00edl\u00e1 pr\u00e1deln\u00ed \u0161\u0148\u016fra a j\u00e1 si na ni m\u016f\u017eu s\u00e1hnout. Pr\u00e1deln\u00ed \u0161\u0148\u016fry tu jsou i doopravdy. Jsou nata\u017een\u00e9 na spole\u010dn\u00fdch venkovn\u00edch kovov\u00fdch su\u0161\u00e1c\u00edch, lidi si sem nos\u00ed cel\u00e9 \u0161kopky pr\u00e1dla, v\u011b\u0161\u00ed ho tu a odpoledne ho zase sb\u00edraj\u00ed. A pak kouk\u00e1m zase na mraky a c\u00edt\u00edm z nich v\u016fni d\u00e1lek, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kam asi dopluj\u00ed, jak r\u00e1da bych si na n\u011b nastoupila jako na jezd\u00edc\u00ed schody, kter\u00e9 miluju, a ony by m\u011b odnesly do n\u011bjak\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9, exotick\u00e9 zem\u011b. A ta p\u0159edstava ve mn\u011b vyvol\u00e1 vzpom\u00ednku na poh\u00e1dkov\u00fd l\u00e9taj\u00edc\u00ed koberec, v\u011bc, kterou jsem poka\u017ed\u00e9 obdivovala a u kter\u00e9 jsem litovala, \u017ee v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b neexistuje. A tak si pluju na mraku… Mo\u017en\u00e1 na chv\u00edli usnu, probud\u00ed m\u011b bzu\u010d\u00edc\u00ed v\u010dela nebo mamka, kter\u00e1 na m\u011b promluv\u00ed, a kdy\u017e si promnu o\u010di, vid\u00edm \u017elutou kyti\u010dku, kter\u00e9 tehdy je\u0161t\u011b nespr\u00e1vn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m pantofl\u00ed\u010dek a je mi to \u00fapln\u011b jedno. Je to \u010di\u010dorka, ale to v\u00ed moje dne\u0161n\u00ed j\u00e1. Pro moje tehdej\u0161\u00ed j\u00e1 je to pantofl\u00ed\u010dek, a o kus d\u00e1l kvete r\u016f\u017eov\u00fd jetel a jitrocel, ne kopinat\u00fd, n\u00fdbr\u017e ten druh\u00fd, s \u0161ir\u0161\u00edmi listy, kter\u00fdm kdy\u017e odtrhnete „stopku“, z\u016fstanou z nich tr\u010det nitky, vy je spo\u010d\u00edt\u00e1te a pozn\u00e1te, kolik budete m\u00edt d\u011bt\u00ed. Co na tom, \u017ee v\u00e1m jitrocel tentokr\u00e1t uk\u00e1zal jin\u00fd po\u010det potomk\u016f ne\u017e minul\u00fd t\u00fdden; je to z\u00e1bava. A pak taky sedmikr\u00e1sky. M\u016f\u017eete podle jejich okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f po\u010d\u00edtat „m\u00e1 m\u011b r\u00e1d, nem\u00e1 m\u011b r\u00e1d“. A jestli jste si vzali s sebou prov\u00e1zek, m\u016f\u017eete hr\u00e1t na prstech p\u0159eb\u00edranou. Nebo nemus\u00edte d\u011blat nic. Je\u0161t\u011b o kus d\u00e1l hrajou na louce postar\u0161\u00ed d\u00e1my karty, kanastu. Jsou tam poka\u017ed\u00e9, maj\u00ed na sob\u011b plavky, le\u017e\u00ed na b\u0159i\u0161e, jsou op\u00e1len\u00e9 do hn\u011bda a v\u0161echny maj\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 vlasy. Tenkr\u00e1t jsem nech\u00e1pala, \u017ee je to po\u0159\u00e1d bav\u00ed, le\u017eet takhle ve t\u0159ech nebo ve \u010dty\u0159ech na dek\u00e1ch, p\u00edt kafe, do kter\u00e9ho se op\u00edr\u00e1 slunce, a mastit cel\u00e9 dny karty, a p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem, jestli na tom dlouh\u00e9m a \u0161irok\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed panel\u00e1kem budu taky jednou le\u017eet se sv\u00fdmi k\u00e1mo\u0161kami, a\u017e budu star\u0161\u00ed, a jestli budeme mastit karty. Dneska u\u017e tu odpov\u011b\u010f zn\u00e1m: ne. Nebo jo? Co nen\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt? Jak moc blb\u00e9 je sednout si na deku na tr\u00e1vu a ned\u011blat tam prost\u011b nic? Nebo tam jenom hr\u00e1t karty? Budou se po v\u00e1s ohl\u00ed\u017eet lid\u00e9, kte\u0159\u00ed tam na cest\u011b ven\u010d\u00ed psy, nebo b\u011b\u017eci, kte\u0159\u00ed si tam zlep\u0161uj\u00ed svoje minuty na kilometr? Bude si n\u011bkdo \u0165ukat na \u010delo? A z\u00e1le\u017e\u00ed na tom vlastn\u011b? P\u0159ed p\u00e1r dny jsem \u0161la kolem obrovsk\u00e9 louky, v\u00edcem\u00e9n\u011b n\u00e1hodou. Byla mezi dv\u011bma obd\u011blan\u00fdmi poli. Jej\u00edm st\u0159edem vedla vy\u0161lapan\u00e1 p\u011b\u0161inka od lid\u00ed, co si tudy zkracuj\u00ed cestu z vesnice do ba\u017eantnice a k \u0159ece, p\u0159\u00edpadn\u011b do vedlej\u0161\u00ed vesnice. A p\u0159esn\u011b tam jsem se zastavila a najednou jsem nemohla j\u00edt d\u00e1l, proto\u017ee m\u011b doslova pohltila ta kr\u00e1sa a klid. Krom\u011b kombajnu n\u011bkde v d\u00e1lce byl sly\u0161et jen zp\u011bv pt\u00e1k\u016f, vrz\u00e1n\u00ed saran\u010dat, bzu\u010den\u00ed v\u010del a \u010dmel\u00e1k\u016f, a jednou se vzdu\u0161n\u00fdm prostorem prohnala naspeedovan\u00e1 beru\u0161ka. Kvetly tam kytky, dol\u00e9hal sem \u0161t\u011bkot ps\u016f z vesnice, jej\u00ed\u017e st\u0159echy a ploty prosv\u00edtaly mezi nedalek\u00fdmi b\u0159\u00edzami, duby a smute\u010dn\u00edmi vrbami, o kus d\u00e1l na obloze krou\u017eilo k\u00e1n\u011b a ob\u010das tudy prolet\u011bl holub h\u0159ivn\u00e1\u010d, jinak… nic. Nic a v\u0161echno. Ne\u0161la jsem d\u00e1l, proto\u017ee se mi p\u0159ipomn\u011bl zapomenutej sv\u011bt. Kousek jsem popo\u0161la, na\u0161la si m\u00edsto, kam \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee slo\u017eit zadek i bez deky, a cestou mi p\u0159ed nohama uskakovaly vodotrysky lu\u010dn\u00edch kobylek a mal\u00fdch zelen\u00fdch saran\u010dat. A teprve kdy\u017e jsem si sedla, tak to za\u010dalo. Ne – omyl, to za\u010dalo jenom pro m\u011b, d\u011blo se to tam toti\u017e celou dobu. \u00dapln\u00e1 plej\u00e1da \u017eivota. V tom nudn\u00fdm nic, kde nebyla elektrika, rychl\u00fd ob\u010derstven\u00ed s klimo\u0161kou ani pe\u010dliv\u011b chl\u00f3rovanej baz\u00e9n, se toho d\u011blo tolik, \u017ee jsem nev\u011bd\u011bla, kam d\u0159\u00edv koukat. Ob\u010das pro\u0161el pejska\u0159 a j\u00e1 litovala, \u017ee nem\u00e1m tu deku. Druhej den jsem se tam vr\u00e1tila – i s dekou. Pro\u010d p\u00ed\u0161u najednou nespisovn\u011b? Proto\u017ee jsem si v t\u00e9 chv\u00edli nemusela na nic hr\u00e1t, nemusela jsem hl\u00eddat, jak vypad\u00e1m, co \u0159\u00edk\u00e1m, jestli m\u00e1m dobr\u00fd sv\u011btlo a jestli mi n\u011bco neute\u010de. Ut\u00edkalo v\u0161echno ka\u017edou vte\u0159inu a z\u00e1rove\u0148 to tam v\u0161echno po\u0159\u00e1d bylo, a j\u00e1 koukala na ten hmyz a obdivovala ten jejich sv\u011bt, kterej tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pu, koukala jsem se v\u010dele do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco ona na m\u011b tot\u00e1ln\u011b ka\u0161lala a d\u011blala si svoje, sledovala jsem, jak\u00fd m\u00e1 saran\u010de par\u00e1dn\u00ed stehna a \u017ee p\u0159ipom\u00ednaj obiln\u00fd klasy. A nad hlavou mi po\u0159\u00e1d pluly ty mraky a j\u00e1 si zase vzpomn\u011bla na l\u00e9taj\u00edc\u00ed koberec, co by v\u00e1s odnesl do dalek\u00fdch kraj\u016f. Na chv\u00edli jsem i usnula, a kdy\u017e jsem otev\u0159ela o\u010di, vid\u011bla jsem zelen\u00e1 st\u00e9bla tr\u00e1vy. Chv\u00edli jsem si dovolila b\u00fdt neproduktivn\u00ed, nic ne\u010d\u00edst, nic nelovit na internetu, nic se neu\u010dit, jenom si tak prost\u011b existovat a pozorovat, jak kolem plyne sv\u011bt. Kdy\u017e p\u00ed\u0161u tenhle \u010dl\u00e1nek, u\u017e nejsem na louce, zato louka je tam po\u0159\u00e1d a bude tam tak dlouho, dokud z n\u00ed n\u011bkdo v r\u00e1mci produktivity a efektivity neud\u011bl\u00e1 pole, nebo tam nezavede in\u017een\u00fdrsk\u00e9 s\u00edt\u011b a nep\u0159em\u011bn\u00ed ji ve stavebn\u00ed parcelu. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsem to stihla.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-647","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/647","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=647"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/647\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1650,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/647\/revisions\/1650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=647"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=647"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=647"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}