„\u0160la jsem do pokoje pro svoje zrc\u00e1tko. Je starod\u00e1vn\u00e9 a vykl\u00e1dan\u00e9 perlet\u00ed a j\u00e1 na n\u011b te\u010f nakreslila troj\u00faheln\u00edk. Sta\u010d\u00ed p\u0159i tom intenzivn\u011b pomyslet na F\u00ednu, a bude-li se mnou cht\u00edt mluvit, objev\u00ed se.“<\/p>\n\u010carod\u011bjky malostransk\u00e9, s. 72<\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n Kdy\u017e nem\u00e1\u0161 \u010darod\u011bjnick\u00e9 zrc\u00e1tko, mus\u00ed\u0161 pou\u017e\u00edt mobil. Nebo email. Co je \u010darod\u011bjnick\u00e9 zrc\u00e1tko? Alternativa mobilu, ke kter\u00e9 nepot\u0159ebuje\u0161 nab\u00edje\u010dku, nemus\u00ed\u0161 \u0159e\u0161it tarify ani oper\u00e1tora, obejde\u0161 se i bez dob\u00edjen\u00ed kreditu a placen\u00ed pau\u0161\u00e1lu. Nav\u00edc funguje v\u017edy zaru\u010den\u011b jako videohovor. O \u010dem je \u0159e\u010d? Samoz\u0159ejm\u011b o komunika\u010dn\u00edm prost\u0159edku \u010carod\u011bjek malostransk\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n R\u00e1da bych se na chv\u00edli vr\u00e1tila do dob, kdy jsem je\u0161t\u011b o \u010darod\u011bjnick\u00e9m zrc\u00e1tku nem\u011bla ani potuchy, a co v\u00edc, nem\u011bla jsem ani telefon – a to ani pevnou linku – a s kamar\u00e1dkou jsme snily o krabici od doutn\u00edk\u016f, nata\u017een\u00e9 mezi okny dvou dom\u016f. Za t\u011bmi okny bychom bydlely my dv\u011b a v t\u00e9 krabici bychom si pos\u00edlaly vzkazy, jako to d\u011blaly holky v D\u011btech z Bullerbynu. Tehd\u00e1 bychom ov\u0161em musely nat\u00e1hnout \u0161pag\u00e1t p\u0159es n\u011bkolik ulic a jednu hlavn\u00ed silnici, a tak jsme si sv\u00e9 nenapln\u011bn\u00e9 tu\u017eby kompenzovaly telefonov\u00e1n\u00edm z budky. Tedy j\u00e1 jsem chodila do budky, proto\u017ee kamar\u00e1dka tu z\u00e1zra\u010dnou v\u011bc jm\u00e9nem telefon – tehdy je\u0161t\u011b s poctiv\u00fdm bakelitov\u00fdm sluch\u00e1tkem, co se v\u00e1m po chv\u00edli potilo v ruce, a s \u010d\u00edseln\u00edkem, ve kter\u00e9m se v\u00e1m ob\u010das zasekl prst – toti\u017e doma m\u011bla. <\/p>\n\n\n\n Tenkr\u00e1t se volalo za korunu. Vyrazili jste do budky, hodili jste do automatu minci a potom jste viseli na dr\u00e1t\u011b, dokud se do telefonn\u00ed budky neza\u010dal dob\u00fdvat n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. <\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e mi bylo asi dvan\u00e1ct, z\u00e1zra\u010dn\u00e1 v\u011bc jm\u00e9nem pevn\u00e1 linka si na\u0161la cestu i k n\u00e1m dom\u016f. Potom jsme s kamar\u00e1dkou visely na dr\u00e1t\u011b ka\u017ed\u00e1 z pohodl\u00ed domova, \u010detly jsme si po telefonu \u010dasopisy, d\u011blaly r\u016fzn\u00e9 testy typu „co ud\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e na tebe zazvon\u00ed ne\u010dekan\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva – a) p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161, \u017ee nejsi doma, b) pozve\u0161 je d\u00e1l, i kdy\u017e m\u00e1\u0161 na sob\u011b py\u017eamo, c) hod\u00ed\u0161 jim na hlavu \u0161pagety. Mluvily jsme o nesmyslech, pokud n\u00e1m na to sta\u010dila kroucen\u00e1 telefonn\u00ed \u0161\u0148\u016fra, le\u017eely jsme p\u0159itom na koberci, a p\u0159edev\u0161\u00edm jsme si u\u017e\u00edvaly to, \u017ee spolu m\u016f\u017eeme mluvit, ani\u017e bychom vyt\u00e1hly paty z bytu. N\u011bco na t\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9 komunikaci prost\u011b je. <\/p>\n\n\n\n V m\u00fdch devaten\u00e1cti letech p\u0159inesl t\u00e1ta dom\u016f obrovsk\u00fd \u010dern\u00fd telefon, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed seseknutou cihlu, z n\u011bj\u017e tr\u010dela \u010dern\u00e1 ant\u00e9na. Pr\u00fd mobil. Za\u0159ekla jsem se, \u017ee takov\u00fd kr\u00e1m si nikdy nepo\u0159\u00edd\u00edm. Odol\u00e1vala jsem je\u0161t\u011b p\u00e1r let, a pak u\u017e v\u0161em v autobuse, kter\u00fdm jsem doj\u00ed\u017ed\u011bla do \u00dast\u00ed na ped\u00e1k, cinkaly esemesky. P\u00edp-p\u00edp, p\u00edp-p\u00edp, a mal\u00e9 p\u0159\u00edstroje, je\u0161t\u011b bez fo\u0165\u00e1ku a s tla\u010d\u00edtky, ovl\u00e1dly sv\u011bt. <\/p>\n\n\n\n Podobn\u011b dlouho jsem odol\u00e1vala chytr\u00e9mu telefonu. V posledn\u00ed dob\u011b u\u017e se ob\u010das popl\u00e1c\u00e1m po rameni, proto\u017ee se najdou u\u017e i chv\u00edle, kdy chytr\u00fd telefon nen\u00ed chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. <\/p>\n\n\n\n D\u00edv\u00e1m se te\u010f z okna, kde se u\u017e barv\u00ed list\u00ed na l\u00edp\u011b. Barv\u00ed se takhle ka\u017ed\u00fd rok, ze zelen\u00e9 do zlat\u00e9, pak do nar\u016f\u017eov\u011ble oran\u017eov\u00e9, a\u017e nakonec listy zhn\u011bdnou a opadaj\u00ed, bez ohledu na to, jestli si pos\u00edl\u00e1te vzkazy v krabici na doutn\u00edky nebo p\u0159es aplikaci ve smartphonu. A nikomu nic nevysv\u011btluj\u00ed. <\/p>\n\n\n\n A \u010darod\u011bjky se d\u00e1l svol\u00e1vaj\u00ed sv\u00fdmi zrc\u00e1tky, v Nerudovce, na Vy\u0161ehrad\u011b, na Vinohradech… Volaj\u00ed si, kdy\u017e maj\u00ed starosti, nebo naopak radosti, jen tak z dlouh\u00e9 chv\u00edle… A nikomu nic nevysv\u011btluj\u00ed. <\/p>\n\n\n\n Nech\u0165 jsou ve va\u0161em \u010darod\u011bjnick\u00e9m zrc\u00e1tku sam\u00e9 p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9 tv\u00e1\u0159e!<\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" „\u0160la jsem do pokoje pro svoje zrc\u00e1tko. Je starod\u00e1vn\u00e9 a vykl\u00e1dan\u00e9 perlet\u00ed a j\u00e1 na n\u011b te\u010f nakreslila troj\u00faheln\u00edk. Sta\u010d\u00ed p\u0159i tom intenzivn\u011b pomyslet na F\u00ednu, a bude-li se mnou cht\u00edt mluvit, objev\u00ed se.“ \u010carod\u011bjky malostransk\u00e9, s. 72 Kdy\u017e nem\u00e1\u0161 \u010darod\u011bjnick\u00e9 zrc\u00e1tko, mus\u00ed\u0161 pou\u017e\u00edt mobil. Nebo email. Co je \u010darod\u011bjnick\u00e9 zrc\u00e1tko? Alternativa mobilu, ke kter\u00e9 nepot\u0159ebuje\u0161 nab\u00edje\u010dku, nemus\u00ed\u0161 \u0159e\u0161it tarify ani oper\u00e1tora, obejde\u0161 se i bez dob\u00edjen\u00ed kreditu a placen\u00ed pau\u0161\u00e1lu. Nav\u00edc funguje v\u017edy zaru\u010den\u011b jako videohovor. O \u010dem je \u0159e\u010d? Samoz\u0159ejm\u011b o komunika\u010dn\u00edm prost\u0159edku \u010carod\u011bjek malostransk\u00fdch. R\u00e1da bych se na chv\u00edli vr\u00e1tila do dob, kdy jsem je\u0161t\u011b o \u010darod\u011bjnick\u00e9m zrc\u00e1tku nem\u011bla ani potuchy, a co v\u00edc, nem\u011bla jsem ani telefon – a to ani pevnou linku – a s kamar\u00e1dkou jsme snily o krabici od doutn\u00edk\u016f, nata\u017een\u00e9 mezi okny dvou dom\u016f. Za t\u011bmi okny bychom bydlely my dv\u011b a v t\u00e9 krabici bychom si pos\u00edlaly vzkazy, jako to d\u011blaly holky v D\u011btech z Bullerbynu. Tehd\u00e1 bychom ov\u0161em musely nat\u00e1hnout \u0161pag\u00e1t p\u0159es n\u011bkolik ulic a jednu hlavn\u00ed silnici, a tak jsme si sv\u00e9 nenapln\u011bn\u00e9 tu\u017eby kompenzovaly telefonov\u00e1n\u00edm z budky. Tedy j\u00e1 jsem chodila do budky, proto\u017ee kamar\u00e1dka tu z\u00e1zra\u010dnou v\u011bc jm\u00e9nem telefon – tehdy je\u0161t\u011b s poctiv\u00fdm bakelitov\u00fdm sluch\u00e1tkem, co se v\u00e1m po chv\u00edli potilo v ruce, a s \u010d\u00edseln\u00edkem, ve kter\u00e9m se v\u00e1m ob\u010das zasekl prst – toti\u017e doma m\u011bla. Tenkr\u00e1t se volalo za korunu. Vyrazili jste do budky, hodili jste do automatu minci a potom jste viseli na dr\u00e1t\u011b, dokud se do telefonn\u00ed budky neza\u010dal dob\u00fdvat n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. Kdy\u017e mi bylo asi dvan\u00e1ct, z\u00e1zra\u010dn\u00e1 v\u011bc jm\u00e9nem pevn\u00e1 linka si na\u0161la cestu i k n\u00e1m dom\u016f. Potom jsme s kamar\u00e1dkou visely na dr\u00e1t\u011b ka\u017ed\u00e1 z pohodl\u00ed domova, \u010detly jsme si po telefonu \u010dasopisy, d\u011blaly r\u016fzn\u00e9 testy typu „co ud\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e na tebe zazvon\u00ed ne\u010dekan\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva – a) p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161, \u017ee nejsi doma, b) pozve\u0161 je d\u00e1l, i kdy\u017e m\u00e1\u0161 na sob\u011b py\u017eamo, c) hod\u00ed\u0161 jim na hlavu \u0161pagety. Mluvily jsme o nesmyslech, pokud n\u00e1m na to sta\u010dila kroucen\u00e1 telefonn\u00ed \u0161\u0148\u016fra, le\u017eely jsme p\u0159itom na koberci, a p\u0159edev\u0161\u00edm jsme si u\u017e\u00edvaly to, \u017ee spolu m\u016f\u017eeme mluvit, ani\u017e bychom vyt\u00e1hly paty z bytu. N\u011bco na t\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9 komunikaci prost\u011b je. V m\u00fdch devaten\u00e1cti letech p\u0159inesl t\u00e1ta dom\u016f obrovsk\u00fd \u010dern\u00fd telefon, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed seseknutou cihlu, z n\u011bj\u017e tr\u010dela \u010dern\u00e1 ant\u00e9na. Pr\u00fd mobil. Za\u0159ekla jsem se, \u017ee takov\u00fd kr\u00e1m si nikdy nepo\u0159\u00edd\u00edm. Odol\u00e1vala jsem je\u0161t\u011b p\u00e1r let, a pak u\u017e v\u0161em v autobuse, kter\u00fdm jsem doj\u00ed\u017ed\u011bla do \u00dast\u00ed na ped\u00e1k, cinkaly esemesky. P\u00edp-p\u00edp, p\u00edp-p\u00edp, a mal\u00e9 p\u0159\u00edstroje, je\u0161t\u011b bez fo\u0165\u00e1ku a s tla\u010d\u00edtky, ovl\u00e1dly sv\u011bt. Podobn\u011b dlouho jsem odol\u00e1vala chytr\u00e9mu telefonu. V posledn\u00ed dob\u011b u\u017e se ob\u010das popl\u00e1c\u00e1m po rameni, proto\u017ee se najdou u\u017e i chv\u00edle, kdy chytr\u00fd telefon nen\u00ed chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. D\u00edv\u00e1m se te\u010f z okna, kde se u\u017e barv\u00ed list\u00ed na l\u00edp\u011b. Barv\u00ed se takhle ka\u017ed\u00fd rok, ze zelen\u00e9 do zlat\u00e9, pak do nar\u016f\u017eov\u011ble oran\u017eov\u00e9, a\u017e nakonec listy zhn\u011bdnou a opadaj\u00ed, bez ohledu na to, jestli si pos\u00edl\u00e1te vzkazy v krabici na doutn\u00edky nebo p\u0159es aplikaci ve smartphonu. A nikomu nic nevysv\u011btluj\u00ed. A \u010darod\u011bjky se d\u00e1l svol\u00e1vaj\u00ed sv\u00fdmi zrc\u00e1tky, v Nerudovce, na Vy\u0161ehrad\u011b, na Vinohradech… Volaj\u00ed si, kdy\u017e maj\u00ed starosti, nebo naopak radosti, jen tak z dlouh\u00e9 chv\u00edle… A nikomu nic nevysv\u011btluj\u00ed. Nech\u0165 jsou ve va\u0161em \u010darod\u011bjnick\u00e9m zrc\u00e1tku sam\u00e9 p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9 tv\u00e1\u0159e!<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18,21],"tags":[],"class_list":["post-856","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blog","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=856"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/856\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1645,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/856\/revisions\/1645"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/petrakubaskova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/petrakubaskova.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/10\/IMG_20221011_113542-edited-scaled.jpg\")