Beseda ve Veltěžích

I menší obecní knihovny jsou důležité, nebo alespoň já jsem o tom přesvědčená, navíc když jsou ještě tak krásné jako ta veltěžská.

V pátek 17. března jsem totiž v rámci akce Města a obce čtou vyrazila do Veltěž v okrese Louny, kde mají jezdecký klub s koníky, hrozně šikovné dobrovolné hasiče a taky nová sportovní hřiště, ale já jsem přece jen tentokrát zastavila hnedle na začátku obce, protože tam je krásná, nová a moderně vybavená knihovna, v níž čekaly hned dvě paní knihovnice, které mi připravily opravdu báječné modré křeslo.

Besedovali jsme tentokrát s dospěláky a já jsem taky trochu četla: o duchovi mnicha, který rád hleděl na dno kalichu a hrál vrhcáby a od té doby straší v Úvozu, kousíček nad Malou Stranou, taky jsme zavítali pod Staroměstský orloj, poklábosit se soškami, a na Vyšehrad, kde měly tamní čarodějky radostnou událost, prohlíželi jsme si ilustrace – a padl dotaz, proč je na jedné ilustraci maringotka. Tak o tom bych mohla vyprávět dlouho, ale schovám si to do samostatného příspěvku. Teď to zestručním – v maringotce přece bydlí časohybky! A taky Esmeralda. Ale o tom si přečtěte v Tajemství Stříbrné čarodějky.

Na chvíli jsem dala slovo i herečce Zuzaně Kajnarové – tedy v aplikaci audiotéky -, která všechny tři díly malostranské trilogie krásně načetla.

Nezbývá mi než poděkovat za příjemný zážitek – a také za tu čokoládu, kytici, víno, antistresové omalovánky a poukaz do kavárny od čtenářek – asi je zbytečné říkat, že jste mi, milé dámy, vyrazily dech, a ještě jednou máte můj velký vděk.

Atmosféra byla moc fajn, a až budu projíždět Veltěžemi, bude mě provázet milá vzpomínka.