Jak jsme točily podcast

Všechno je jednou poprvé. Před nedávnem mě oslovila spisovatelka a copywriterka Veronika Rei s nabídkou stát se aktivní účastnicí jejího podcastu. Nebudu tvrdit, že jsem nebyla nervózní, přestože jsem věděla, jak je Veru milá a příjemná osůbka. Jenže znáte to, když si trénujete proslovy při luxování (aby vysavač přehlušil užbleptanou demoverzi vašich mouder), je to brnkačka. Člověk si tak plácá, vysavači to nevadí – a vám vlastně taky ne. Pak přijde den D a začne být jasné, že už vás přehluší maximálně ticho, když vám dojdou slova. Jenomže my jsme si to zařídily na pohodu!

Veronika Rei je autorkou nyní již dvou knih – Zbožňuju tě navždy a Baculka. Zároveň má moc hezký content na instagramu a se svým podcastem se rozhodla dát hlas českým autorkám. Její „Ahoj, spisovatelky“ tak můžete slyšet na YouTube, Spotify a Apple Podcast – odkaz zde https://spisovatelky.cz/.

Protože mozek potřebuje cukr (a ten můj i kafe), zahájily jsme teoretickou přípravu v kavárně! Nad námi se příjemně vznášely tituly knih, o kterých jsme si povídaly, vzpomínky na naše spisovatelské začátky – a to vše pod bedlivým dohledem fyzických knih, jimiž byla námi zvolená kavárna obložena.

Snažila jsem si nervozitu nepřipouštět, což se vyplatilo, stejně si ale myslím, že to bylo Verčinou naprosto nenucenou povahou a přímo excelentní schopností zcela přirozeně směrovat rozhovor do příjemných zastávek. A o čem jsme povídaly? Ve chvíli, kdy píši tento příspěvek, je finální verze rozhovoru ještě v editaci, ale dotkly jsme se tématu překladu knih, s nímž mám, troufám si říci, bohatou zkušenost, taky mého minulého působení v roli knižní redaktorky (zážitky mám fajn, ale prostor na to už dnes nezbývá), a nakonec také samotného psaní. Jak k nám přicházejí nápady, jak moc přepisujeme své rukopisy, než je zašleme do redakce, nebo třeba jak vymýšlím jména postav (předesílám: těžko).

Podcast bude k dispozici v nejbližších týdnech – a zatím si můžete poslechnout o Veroničině cestě k vydané knize nebo rozhovor s Jitkou Svojanovou a Marií Brožovou.

Tak ahoj, spisovatelky – a taky čtenáři.